Na první pohled zaujme vodní příkop, za nímž se otevírá čtyřkřídlý zámek s arkádami. Dřevohostické sídlo ale není zajímavé jen svou renesanční podobou. V jeho prostorách se potkává šlechtická historie, archeologie, hasičská technika, výhled z věže i expozice, jakou by návštěvník na zámku možná nečekal.
Od středověké tvrze k renesančnímu sídlu
Dřevohostice jsou v písemných pramenech připomínány už roku 1326 a zdejší tvrz nejpozději v roce 1368. Z původního opevněného sídla se na přelomu 16. a 17. století začal rodit reprezentativní zámek. Přestavba probíhala za Karla staršího ze Žerotína a významným mezníkem jejích stavebních prací byl rok 1617.
Výsledkem je dvoupatrový čtyřkřídlý areál s arkádami na třech stranách nádvoří. K zámku přiléhá také trojkřídlé předzámčí s hospodářskými budovami a válcovými bastiony. Vodní příkop a dochované prvky opevnění připomínají starší obrannou funkci místa, zatímco lodžie a promyšlená renesanční kompozice ukazují ambice jeho stavebníků. Dřevohostice tak patří k výrazným pozdně renesančním památkám na Moravě.
Detaily, které vyprávějí vlastní příběh
Prohlídka není jen přehlídkou architektury. V interiérech se dochovaly dva figurálně a ornamentálně zdobené štukové stropy z různých stavebních etap. Jeden z nich souvisí s raně barokní úpravou zámku a s manželským párem Jiřím Bedřichem z Oppersdorfu a Barborou Terezií Josefou z Valdštejna.
Zajímavá je také výzdoba takzvaného svatebního sálu. Objevuje se na ní bohyně Diana se dvěma chrty i veduta Dřevohostic s renesanční věží a zámkem. Právě tento detail připomíná, že historické interiéry nelze číst jen jako soubor dekorací. Obrazy a symboly v nich zachycují podobu sídla i vkus lidí, kteří v něm žili.
Majitelé panství se v průběhu staletí měnili. Po pobělohorských konfiskacích přešlo od rodu Skrbenských z Hříště k dalším držitelům. Roku 1897 zámek s panstvím koupila obec Dřevohostice od baronky Leonie Skrbenské. Od té doby je jeho příběh stále výrazněji spojený s obcí a veřejným životem.
Věž, hasiči a další neobvyklé expozice
Dnešní zámek funguje jako kulturní centrum městyse a jeho návštěvnická nabídka je překvapivě pestrá. Součástí prohlídky může být výstup na věž, který přidává k historickému výkladu také pohled na Dřevohostice a okolí. Dostupnost věže i jednotlivých částí prohlídky se však může měnit podle aktuálního režimu.
V předzámčí sídlí hasičské muzeum, které vzniklo z iniciativy místního sboru dobrovolných hasičů. Otevřeno bylo v roce 2009 a později se rozšířilo mimo jiné o prostor pro koněspřežné zápřahové stříkačky. K nejstarším uváděným exponátům patří stříkačka z roku 1842. Sbírku doplňují historické dokumenty, přilby, dvoukolové a přenosné stříkačky.
Oficiální informace městyse uvádějí také výstavu hasičských přileb a expozici nazvanou Psychotronika – tajemství mysli a energií. Další regionální a turistické materiály zmiňují pravěké nálezy z Dřevohosticka, dílo akademického sochaře Jiřího Lendra nebo pamětní síň Lva kardinála Skrbenského. Konkrétní rozsah expozic je vhodné před návštěvou ověřit. Psychotronické exponáty je přitom třeba vnímat jako kuriózní součást muzejní nabídky, nikoli jako vědecky potvrzené metody.
Výlet, který zabere celé odpoledne
Podle místního hasičského sboru trvá kompletní prohlídka přibližně dvě hodiny a zahrnuje zámek, muzeum i věž. Místo proto potěší návštěvníky, kteří hledají víc než krátkou zastávku u památky. Spojuje architekturu, dějiny obce, technickou historii i méně obvyklá témata.
V letní sezoně bývá zámek přístupný od úterý do neděle, v dalších měsících jsou prohlídky omezenější. Otevírací doba, vstupné i dostupnost jednotlivých expozic se mohou měnit, proto je rozumné ověřit aktuální informace u městyse nebo v místním infocentru. Hasičské muzeum může mimo běžný režim nabídnout prohlídku po předchozí telefonické dohodě.
A pokud při návštěvě zahlédnete bílou paní s rozžhaveným klíčem, půjde podle místní pověsti o strážkyni pokladu, která se objevuje jednou za sto let. Historicky doložená není, k atmosféře starého vodního zámku však dobře patří.