Na okraji Horních Černošic, u lesní cesty sevřené okolní krajinou, stojí stavba, která na první pohled působí jako malebná dřevěná hájovna. Ve skutečnosti jde o památkově chráněný objekt s neobvykle reprezentativní podobou. Hájovna Na Stráži vznikla v roce 1924 a dodnes přitahuje pozornost výraznou barevností, řezbářskými detaily a promyšlenou symbolikou.
Jurkovičova stopa, nebo Nyplův projekt?
Nejzajímavější otázka se týká autorství. Stavba bývá připisována Dušanu Jurkovičovi, jehož architektura často vycházela z lidového stavitelství a pracovala s dřevem, přírodními materiály i dekorativními prvky. Právě tento charakter je u černošické hájovny dobře patrný.
Jednoznačné označení Jurkoviče za autora projektu by však bylo nepřesné. Pod původní plánovou dokumentací je podepsán pražský stavitel Otakar Nypl. Ten pro Cyrila Bartoně z Dobenína realizoval také návrhy související s Jurkovičovou tvorbou v Novém Městě nad Metují a na Zbraslavi. Odborné popisy proto stavbu označují jako Nyplovu myslivnu, která zřejmě vznikla pod vlivem Jurkovičových realizací. Bezpečnější je tedy mluvit o výrazné Jurkovičově inspiraci či širší souvislosti, nikoli o doloženém výhradním autorství.
Myslivna pro majitele zbraslavského panství
Objednavatelem byl Cyril rytíř Bartoň z Dobenína, podnikatel, mecenáš a majitel zbraslavského panství. Stavba tak neměla být pouze praktickým zázemím pro správu lesa a výkon myslivecké služby. Její podoba měla zároveň připomínat postavení svého stavebníka a jeho vztah ke zdejší krajině.
Práce začaly 31. července 1924 a už 20. října téhož roku byla hájovna podle dobového zápisu dokončena ve stavu umožňujícím obývání. Rychlý vznik nijak neubral stavbě na nápaditosti. Naopak, každý výraznější detail jako by měl své místo a společně vytvářejí celek, který je mnohem slavnostnější než běžný lesní objekt.
Detaily, které stojí za pozornost
Architektura hájovny stojí na souhře dřeva, kamene a řezbářské výzdoby. Oko návštěvníka upoutá především štít s iniciálami CBD, tedy písmeny odkazujícími k Cyrilu Bartoňovi z Dobenína. Kolem oválných oken se objevují dekorativní prvky, které stavbě propůjčují osobitý výraz a odlišují ji od jednoduchých účelových mysliven.
Reprezentativní charakter podtrhuje také kamenná deska s erbem zasazená v podezdívce. Pod erbem se nachází menší okenní otvor s mříží a letopočtem 1924. Právě podobné drobnosti ukazují, že hájovna nebyla navržena jen jako praktické obydlí u lesa. Její tvůrci pracovali i s rodovou symbolikou, pamětí místa a efektem, který měla stavba vytvářet při pohledu zvenčí.
Co připomíná název Na Stráži
Podle místního výkladu souvisí název s polohou, kde měla být v minulosti střežena zemská stezka. Tuto tradici je vhodné chápat především jako vysvětlení původu názvu, nikoli jako definitivně prokázanou historickou událost. Poloha u lesní cesty však dává podobnému vyprávění přirozený půvab a připomíná, že dnešní okraj města býval součástí širší, méně zastavěné krajiny.
Hájovna tak představuje zajímavý přesah mezi lidovým stavitelstvím, reprezentativní architekturou a prvorepublikovou správou panství. V Černošicích, známých také vilovou architekturou, nabízí jiný pohled na místní stavební dědictví: méně městský, více spojený s lesem, cestami a hospodařením v krajině.
Tip na zastavení při procházce
Na Stráži stojí severozápadně od Černošic v části Horní Černošice, u lesní cesty, pod číslem popisným 351. Objekt je samostatně stojící památkou a dostupné podklady neuvádějí běžně přístupný interiér ani pravidelné prohlídky. Při návštěvě je proto nejvhodnější počítat s prohlídkou z veřejně přístupného okolí a respektovat vlastnický režim i ochranu památky.
Nejvíce vyniknou právě vnější detaily: dřevěné konstrukce, barevnost, štít, oválná okna, řezbářské motivy a erbovní deska. Hájovna může být příjemným cílem tematické procházky po architektonicky zajímavých místech Černošic. Pro orientaci lze využít městskou mapu nebo interaktivní systém města. Stačí přitom zpomalit a věnovat pozornost stavbě, která v lesním prostředí ukrývá překvapivě bohatý příběh.