Na nejvyšším místě táhlého skalnatého hřebenu, na němž stojí Český Šternberk, se ukrývá jedna z nejzajímavějších částí jeho opevnění. Jižní předsunutá bašta známá jako hladomorna vznikla na přelomu 15. a 16. století a měla chránit hrad v době, kdy se zásadně měnil způsob vedení války. Dnes je z ní především vyhlídkové místo s působivým pohledem do Posázaví.
Proti dělům, ne proti vězňům
Název hladomorna může návštěvníka snadno zavést k představě vězení, kde byli lidé drženi bez jídla. U této stavby však dostupný historický výklad ukazuje především na vojenské využití. Přízemní prostor věže měl sloužit jako prachárna a zásobárna pro posádku. Dnešní vchod v přízemí navíc vznikl až v 19. století, takže původní podoba prostoru byla odlišná.
Bašta souvisí s událostmi roku 1467, kdy byl Český Šternberk obležen vojsky krále Jiřího z Poděbrad a následně dobyt. Významnou úlohu při obléhání sehrála dělostřelecká palba z výše položeného jižního postavení. Po této zkušenosti bylo nutné obranu hradu přizpůsobit síle palných zbraní. Nová obranná linie vznikala za Petra Holického ze Sternberga a dokončil ji jeho syn Jan.
Bašta na strategickém hřebenu
Hladomorna nebyla k hlavnímu hradnímu jádru připojena náhodně. Stojí na strategicky významném bodě, který na jižní straně odděloval široký uměle vyhloubený příkop. Útočník, který by se chtěl k hradu přiblížit z této strany, tak musel překonat nejen náročný terén, ale také soustavu opevnění.
Dominantou areálu je centrální věž s ostrým břitem na jižní straně. Jeho smyslem bylo rozdělovat a odrážet nepřátelské střely do stran, aby nebyla čelní plocha vystavena přímému zásahu. V patře se dochovalo rozmístění střílen, které umožňovalo palbu z lehkých děl. Věž obepínala masivní hradba podkovovitého tvaru se střílnami. Z její čelní části se zachovala už jen torza, i ta však pomáhají představit si podobu někdejšího obranného stanoviště.
Od vojenské pevnosti k vyhlídce
Proměna hladomorny je dobře patrná při návštěvě. Místo, odkud kdysi posádka sledovala přístupové cesty a připravovala obranu proti dělostřelcům, dnes slouží jako vyhlídkový bod. Z prostoru bašty se otevírá pohled do zvlněné krajiny středního Posázaví a návštěvník zde může vnímat, proč byl právě tento skalnatý hřeben pro obranu tak důležitý.
Nejde přitom o samostatnou rozhlednu volně přístupnou v krajině, ale o součást návštěvnického areálu hradu. Hladomorna se objevuje také v programu komentovaných vycházek okolím, při nichž se návštěvníci dozvídají více o opevnění a vystupují k této věži. Tyto akce se mohou konat v konkrétních termínech, proto je vhodné ověřit jejich aktuální podobu předem.
Český Šternberk v širším příběhu
Hladomorna je jen jednou z vrstev hradu, jehož počátky sahají přibližně k roku 1241. Založil jej Zdeslav z Divišova a podle hradního výkladu zůstává dodnes v rukou potomků zakladatele. Tak dlouhá kontinuita držby patří k mimořádným vlastnostem Českého Šternberka.
Samotný areál dnes připomíná nejen dobu válek a proměn opevňovací techniky. Nabízí také prohlídku historicky zařízených místností a kolekci mědirytin z období třicetileté války. Hladomorna tak vhodně doplňuje příběh hradu, který se postupně proměnil z vojenské pevnosti v obytné šlechtické sídlo a následně v jednu z výrazných památek Posázaví.
Český Šternberk leží ve stejnojmenném městysi v okrese Benešov. Při plánování návštěvy je třeba počítat s tím, že zpřístupnění hladomorny se řídí aktuálním návštěvnickým režimem hradu. Otevírací doba i program prohlídek se mohou během roku měnit; hrad proto doporučuje ověřit aktuální informace a případně si vstup zajistit předem.