V lesích nad Stračím připomíná drobná kamenná stavba událost, která se odehrála v lednu 1720. Na tomto místě byl zavražděn snědovický hrabě z rodu Claryů. Hraběcí kaple spojuje působivou krajinu Štětska s příběhem, v němž nechybí přepadení, spiknutí ani tvrdý trest pro jeho účastníky.
Přepadení na cestě do Snědovic
Hrabě se vracel kočárem z Prahy do Snědovic, když ho v noci ze 17. na 18. ledna 1720 přepadli v lese zvaném Bor u Chcebuze. Doprovázel ho mladý hrabě z Kokořova, který útok přežil bez zranění. Místo tragédie se dnes popisuje také jako lesní prostor nad Stračím.
Podle historického přehledu obce Snědovice stál v čele spiklenců zámecký kuchař. Po procesu bylo osm účastníků popraveno lámáním kolem, tři sťati a další čtyři vymrskáni a vypovězeni ze země. Osud hraběte tak nezůstal jen soukromou rodinnou tragédií, ale stal se výraznou událostí místních dějin.
Památka, jejíž vznik není přesně datován
Kapli nechala na místě vraždy postavit hraběcí dcera Marie Eleonora. Přesný rok výstavby však dostupné místní historické údaje nepotvrzují. S místem se často spojuje letopočet 1720, ten je ale bezpečně doložen především jako rok vraždy, nikoli jako jisté datum dokončení kaple.
Právě to je na podobných drobných památkách zajímavé: jejich význam často vyrůstá z příběhu, zatímco okolnosti samotné stavby zůstávají méně známé. Hraběcí kaple není velkým poutním cílem ani rozsáhlým památkovým areálem. Je to spíše skromná připomínka jedné konkrétní události, zasazená do lesa, kde se příběh odehrál.
Lesní zastavení na naučné trase
Kaple je jedním ze zastavení Naučného putování loupežníka Štětky. Trasa propojuje místa v okolí Stračí, Štětí, Chcebuzí a dalších obcí, a nabízí tak způsob, jak poznávat zdejší krajinu prostřednictvím místních příběhů. Hraběcí kaple do této mozaiky přidává pohled do vrchnostenské historie regionu.
K místu se podle úředního popisu přichází pěšky; vede k němu zpevněná cesta, ale podklad nepotvrzuje možnost dojet vozidlem až ke stavbě. Kaple nemá vstup do vnitřního prostoru, takže návštěva se odehrává zvenčí. Je vhodné počítat s tím, že jde o lesní zastavení, nikoli o běžně přístupnou interiérovou památku.
Stavba s omezenou možností návštěvy
Úřední dražební dokument popisuje bývalou kapli jako objekt ve špatném stavebně-technickém stavu, kterému chybějí některé stavební prvky. Jde o údaj z konkrétního podkladu, a bez novější kontroly proto nelze s jistotou říci, zda se stav od jeho pořízení změnil. Dokument také uvádí, že kaple není evidována jako kulturní památka; tento údaj sám o sobě nenahrazuje aktuální ověření v památkovém rejstříku.
Při návštěvě je proto na místě respektovat okolí stavby a nevstupovat do prostoru, který není přístupný. Hraběcí kaple není výpravnou dominantou, ale její poloha a spojení s dramatickou událostí jí dávají zvláštní sílu. Stačí krátké zastavení na cestě lesem a místo připomene, že i nenápadná stavba může uchovávat výraznou kapitolu regionální historie.