Jen málokterá pražská památka působí tak neobvykle jako letohrádek Hvězda. Jeho půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy není pouze efektním architektonickým nápadem – stavba patří k nejvýraznějším ukázkám české renesance a dodnes je přirozeným středem stejnojmenné obory. Návštěva tak spojuje procházku lesem s poznáním dvorské historie, výtvarného umění i událostí, které ovlivnily české země.
Renesanční stavba uprostřed královské obory
Oboru Hvězda založil roku 1534 císař Ferdinand I. jako královskou honitbu. O několik desetiletí později, v letech 1555 až 1556, zde nechal arcivévoda Ferdinand Tyrolský vybudovat letohrádek. Na jeho vzniku se podíleli stavitelé pražského královského dvora Giovanni Maria Aostalli del Pambio, Giovanni Lucchese, Hans Tirol a Bonifác Wohlmut.
Výsledkem je stavba s výraznou geometrií a promyšlenou symbolikou. Interiéry zdobí bohatá štuková výzdoba s odkazy k antickým bohům, planetám a alchymistickým představám. Letohrádek měl sloužit jako místo odpočinku i reprezentace panovnického dvora. Konaly se zde slavnosti a návštěvy významných osobností, takže obora nebyla jen loveckým areálem, ale také prostorem dvorského života.
Od slavností ke skladišti střelného prachu
Dějiny Hvězdy ale nebyly vždy vznešené. Objekt byl v průběhu staletí několikrát využíván k vojenským účelům. Za vlády Josefa II. se z něj přibližně na sto let stalo skladiště střelného prachu. V roce 1648 letohrádek vyplenila švédská vojska; podle městských materiálů tehdy zmizela také měděná střešní krytina a pozlacená hvězda, která stavbu završovala.
Nejvýznamnější kapitola v historii okolí se však odehrála už v roce 1620. Dne 8. listopadu se v bezprostřední blízkosti obory střetla vojska v bitvě na Bílé hoře. Bojiště, obora, letohrádek i další související objekty dnes tvoří širší areál národní kulturní památky, který byl takto evidován od roku 1962.
Model bitvy i příběh samotné budovy
Současná návštěvnická prezentace nepředstavuje letohrádek pouze jako architektonickou kuriozitu. Expozice se věnuje jeho stavebnímu vývoji a proměnám v průběhu času. V suterénu, který původně sloužil jako kuchyně a později jako vinný sklep, je umístěn model bitvy na Bílé hoře s cínovými vojáčky. Pomáhá tak zasadit místní dějiny do konkrétního prostoru, který návštěvník právě prochází.
Za pozornost stojí také nejvyšší podlaží s hodovní síní. Historické prostory dnes neslouží jen pro prohlídky, ale také pro výstavy, koncerty a přednášky. Letohrádek spravuje Památník národního písemnictví. V minulosti v něm působilo například Muzeum Aloise Jiráska a později zde byla připomínána také tvorba Mikoláše Alše; tyto starší muzejní expozice však již nejsou hlavní náplní objektu.
Výlet, který nekončí u dveří letohrádku
Hvězda je zajímavým cílem i pro ty, kdo chtějí spojit historii s nenáročnou procházkou. Obora má rozlohu přibližně 85,6 hektaru a tvoří ji lesní porosty, louky, aleje a cesty. Od vstupu u Vypichu lze k letohrádku dojít příjemnou procházkou a pokračovat po naučné stezce. Obora je od roku 1988 také přírodní památkou a patří k významným zeleným územím Prahy.
Samotný letohrádek se nachází v katastru Liboce, která je součástí Prahy 6. Oficiální adresa zní Obora Hvězda 445, Praha 6 – Liboc. Návštěvní režim bývá sezonní, zpravidla od jara do podzimu, a aktuální otevírací dobu i vstupné je vhodné před cestou ověřit. Přístup do historické budovy je částečně omezený: rampou lze zpřístupnit přízemí, zatímco suterén a vyšší patra nejsou bezbariérová.
Letohrádek Hvězda tak nabízí víc než pohled na neobvyklou renesanční stavbu. Je místem, kde se v jediném výletu potkává dvorská kultura, dramatická vojenská minulost, příroda i současný kulturní život. Právě díky tomu patří k pozoruhodným místům Prahy, která stojí za návštěvu i mimo hlavní turistické trasy.