Šesticípá hvězda uprostřed pražské obory není jen zvláštním půdorysem renesanční stavby. Letohrádek Hvězda je spojený s arcivévodou Ferdinandem II. Tyrolským, který se podílel na jeho návrhu. Stálá expozice Památníku národního písemnictví ukazuje, jak se v této stavbě potkávají osobní ambice habsburského politika, zájem o umění i představa o místě určeném k odpočinku a aktivitám.
Stavba podle arcivévodovy představy
Letohrádek vznikl v letech 1555 až 1556 v oboře Hvězda v pražské Liboci. Jeho dvoupatrová podoba vychází z půdorysu šesticípé hvězdy, díky němuž se výrazně odlišuje od běžných zámeckých a zahradních staveb. Podle údajů Památníku národního písemnictví vznikl letohrádek podle vlastního návrhu Ferdinanda II. Tyrolského.
Ferdinand (1529–1595) byl rakouský arcivévoda a tyrolský hrabě. V letech 1557 až 1567 působil jako místodržitel v českých zemích a během tohoto období navázal pevné vztahy s českou šlechtou. Hvězda tak připomíná dobu, kdy se Praha stala jedním z míst jeho působení, ale zároveň odkazuje k širšímu evropskému prostředí habsburského rodu.
Architektura, kterou stojí za to číst
Expozice se nesoustředí pouze na životopis svého hlavního hrdiny. Důležitou roli v ní má samotná stavba: její architektonická historie, umělecké vzory a především bohatá štuková výzdoba. Právě detaily interiéru nabízejí návštěvníkům další vrstvu příběhu. Mytologické výjevy nejsou jen dekorací; jejich význam pomáhá vysvětlit, jak renesanční umění pracovalo s obrazy a odkazy na antickou kulturu.
Původní výstava, připravená v roce 2017, nabízela také dotykovou obrazovku s fotografiemi štukových detailů a výkladem mytologických scén. Tento prvek umožňoval prohlížet si výzdobu zblízka a věnovat pozornost motivům, které by při běžné návštěvě mohly snadno uniknout. Nelze však předpokládat, že všechny prvky původní výstavy jsou v současné podobě expozice stále k dispozici.
Místo odpočinku i kulturní reprezentace
Hvězda nebyla zamýšlena jen jako reprezentativní architektonický objekt. Podle odborné publikace o letohrádku měla působit prostřednictvím uměleckých prostředků a současně sloužit ke sportovním aktivitám. Její poloha v oboře propojuje stavbu s krajinou a připomíná, že renesanční letohrádek mohl být zároveň cílem pobytu mimo město i místem aktivního trávení času.
Po odchodu z českého prostředí se Ferdinand usadil v Innsbrucku, z něhož vytvořil významné mocenské a kulturní centrum habsburského soustátí. Hvězda tak není izolovanou kuriozitou, ale jednou stopou v příběhu člověka, který spojoval politickou roli se zájmem o umění a architekturu.
Od výstavy ke stálé expozici
Výstavu připravil Památník národního písemnictví ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd ČR. Kurátory byli Jan Bouček a Sylva Dobalová. Původní výstava se konala v roce 2017 a Památník ji v roce 2018 upravil do podoby stálé expozice. Data uváděná u původní výstavy se proto vztahují k jejímu tehdejšímu termínu, nikoli k současnému trvání expozice.
Návštěvu lze spojit s procházkou oborou Hvězda, která dává setkání s letohrádkem přirozený rámec. Aktuální otevírací dobu, přístupnost i podobu návštěvního režimu je vhodné před cestou ověřit u Památníku národního písemnictví.