Jedna z největších sbírek dýmek v České republice, lampy na plyn z roku 1906 a zámecké divadlo ukryté v bývalé hradní věži. Jánský Vrch v Javorníku není jen další barokní památkou s reprezentačními sály. Je to místo, kde se při prohlídce potkává aristokratické bydlení, hudební kultura i technické zajímavosti každodenního života.
Od gotického hradu k pohodlnému sídlu biskupů
Nejstarší písemná zmínka o javornickém hradu pochází z roku 1307. Stavba tehdy stála na strategickém skalnatém ostrohu nad městem a kontrolovala důležitou cestu ze slezských rovin přes Javorník a Landek směrem ke Kladsku. Roku 1348 přešel hrad do majetku vratislavského biskupa Přeclava z Pogarel. S menšími přestávkami pak zůstal spojený s vratislavským biskupstvím až do moderní doby.
Husité hrad v roce 1428 dobyli a zpustošili. Jeho další podoba vznikala při pozdně gotické obnově, kterou zahájil biskup Jan Roth a roku 1509 dokončil Jan Thurzo. Právě tehdy se začalo používat jméno Jánský Vrch, odvozené od svatého Jana Křtitele, patrona vratislavských biskupů.
Rozhodující proměna přišla v 18. století za biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche. Z někdejšího hradu vytvořil pohodlnou rezidenci, upravil okolí a založil terasovitou okrasnou zahradu. Současná podoba areálu se dále dotvářela na počátku 19. století. Jánský Vrch sloužil především jako letní sídlo, a proto se v něm zachovalo pozoruhodné množství původního vybavení.
Dýmky, záclony a světlo z plynu
Interiéry návštěvníka zaujmou nejen nábytkem a tapetami, ale také bytovými textiliemi. Dochovaly se zde například záclony staré přibližně 180 až 200 let. Mnohem neobvyklejší je však sbírka dýmek, která patří k nejvýznamnějším svého druhu v zemi. Je součástí základního prohlídkového okruhu a připomíná dobu, kdy byla dýmka běžnou součástí společenského i osobního života.
Technickou raritou zámku je plynové osvětlení. Plyn byl do objektu zaveden v roce 1906 a systém sloužil nejen v interiérech, ale také na hlavním nádvoří. Některé historické lampy se dochovaly dodnes a při návštěvě pomáhají představit si, jak se zámek měnil v době, kdy se moderní technika začínala prosazovat i v historických sídlech.
Hudební centrum Slezska
Ve druhé polovině 18. století se Jánský Vrch stal významným kulturním místem Slezska. Biskup Schaffgotsch sem roku 1769 povolal skladatele, houslistu a dirigenta Karla Ditterse z Dittersdorfu. Umělec zde působil téměř třicet let, sestavil orchestr i operní soubor a vytvořil přibližně čtyři desítky komických oper.
Podle Dittersova návrhu vznikl v bývalé hradní věži oválný divadelní a hudební sál. Dochovalo se jeho půdorysné uspořádání i ornamentální výmalba. Prostor o rozměrech přibližně 9,8 krát 11 metrů připomíná ambici zdejšího sídla: nemělo být pouze místem odpočinku církevních představitelů, ale také živým centrem hudby a společenského dění. Divadlo bylo uzavřeno roku 1802.
Co si v Javorníku prohlédnout
Základní prohlídka vede reprezentačními místnostmi a představuje také sbírku dýmek. Druhý okruh míří do hospodářského zázemí, například do kuchyně, jídelny služebnictva, bytu správce, koupelny, mandlovny a žehlírny. V některých obdobích roku bývají zpřístupněny také hostinské pokoje, v nichž pobýval Karel Ditters z Dittersdorfu, zámecká půda s historickými krovy a hodinovým strojem nebo dětská trasa pro návštěvníky od čtyř do osmi let.
Areál doplňuje francouzská zahrada a krajinářský park na svazích zámeckého kopce. Před zámkem se nachází vyhlídka pojmenovaná po básníkovi Josephu von Eichendorffovi, který na Jánském Vrchu pobýval v letech 1856 a 1857. Výlet tak může pokračovat i mimo samotné interiéry.
Jánský Vrch je od 1. ledna 2002 národní kulturní památkou a dnes jej spravuje Národní památkový ústav. Prohlídky se konají s průvodcem a režim jednotlivých okruhů se během roku mění, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti před cestou. Zámek najdete na adrese Zámek 60 v Javorníku. Bezbariérový přístup není podle dostupných turistických informací zajištěn.