Jevišovický zámecký park skrývá vedle cest a stromů také psí hřbitov. Připomíná chov loveckých psů, který patřil k životu na zdejším panství. Je to jeden z detailů, díky nimž se procházka kolem Nového zámku mění v poznávání vrstev místní historie.
Park leží na jižním okraji Jevišovic a obklopuje zámek, jenž dnes slouží sociálním službám. Jeho interiéry nejsou běžně přístupné, areál si však lze prohlédnout zvenčí. Město uvádí, že park je přístupný celoročně; před cestou je přesto dobré ověřit, zda se podmínky vstupu nezměnily.
Sochy, které přišly z Louky
Jedním z nejvýraznějších míst je půlkruhový prostor před zámkem. Řada barokních plastik tu vytváří působivý předěl mezi stavbou a parkem. Celý areál má podle památkového popisu 22 soch, které zobrazují mytologické a alegorické postavy.
Zvláštní pozornost si zaslouží osm děl Lorenza Mattielliho z první poloviny 18. století. Do Jevišovic se dostala roku 1784 z areálu zrušeného Louckého kláštera. Sochy tak spojují zdejší park s jiným významným místem jižní Moravy a připomínají, že výzdoba zahrad se v minulosti mohla stěhovat spolu s proměnami panství i církevních institucí.
Park přitom není jen pravidelně komponovanou zahradou. Jeho podobu tvoří také pozůstatky barokního uspořádání, přírodněji působící části, skupiny starých dřevin a otevřené travnaté plochy. Středem hlavní části vede severojižní cesta, která spojuje zámek s hlavní ulicí. V parku se dochovaly také aleje stříhaných špalírů a severozápadně od zámku ovocný sad.
Mohyla, altán a další stopy minulosti
Severovýchodně od zámku se nachází uměle navršená mohyla, kterou zčásti obklopuje vodní příkop. Její původní účel není jistý. Památkový popis připouští, že na ní snad mohl stát dřevěný chrámek nebo altán, jde však pouze o domněnku, nikoli o potvrzenou podobu stavby.
V jihovýchodní části parku stojí kruhový dřevěný altán a dochovaly se tu zbytky staršího listnatého lesa. Jižní část označuje litinový kříž. Při západním okraji této části leží zmíněný psí hřbitov, který připomíná lovecké zázemí někdejšího panství. Jednotlivé prvky nejsou okázalými dominantami; spíš vybízejí k pomalejšímu pohledu a k tomu, aby návštěvník vnímal park jako historický celek, ne jen jako prostor kolem zámku.
Od loveckého areálu ke skleníkům
Nový zámek a jeho okolí prošly více proměnami. Podklady se rozcházejí v tom, kdy zdejší lovecký objekt vznikl, proto nelze jeho počátky spojit s jediným jistým datem. Podstatná je proměna samotného areálu: k barokním zahradním prvkům se připojil krajinářský park a také hospodářské zázemí se zahradnictvím.
To zahrnovalo skleníky, v nichž se podle historie zveřejněné domovem pro seniory pěstovaly mimo jiné fíky a vzácné květiny. V roce 1903 zde vznikla velká skleníková hala. Dnes už tato část někdejšího provozu není hlavním důvodem návštěvy, ale dokresluje, jak rozmanité funkce zámecký areál v minulosti plnil.
Procházka místo prohlídky interiérů
Od roku 1953 areál slouží sociálním službám a zámek není běžně otevřený veřejnosti. Návštěvu je proto vhodné plánovat jako procházku parkem, nikoli jako prohlídku zámeckých místností. Podle města se do něj vstupuje dvěma dobovými branami: jedna je ve směru od Znojma, druhá u historické sýpky v Jevišovicích.
Park nabízí klidné poznávání v několika měřítkách: od barokních soch před zámkem přes pravidelné aleje až po nenápadné připomínky loveckého a zahradnického života. Právě spojení komponované zahrady s volnějším krajinářským prostorem dává Jevišovicím osobitou atmosféru. Pro návštěvníka, který nečeká přístup do interiérů, je to příležitost poznat historii místa přímo v jeho zeleném okolí.