V roce 2023 prošlo Záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy v Jinačovicích 984 jedinců celkem 70 druhů. Nešlo přitom jen o jednotlivé výjimečné případy. Mezi nejčastější pacienty patřili netopýři hvízdaví, ježci západní a řada běžných druhů ptáků. Za každým číslem je konkrétní zvíře, které se po zranění, nemoci nebo vyčerpání může znovu vrátit do volné přírody.
Pracoviště Zoo Brno mimo hlavní areál
Stanici provozuje Zoo Brno a její působnost se soustředí především na Kuřimsko, Rosicko, Brno-Bystrc a Brno-Kníničky. Administrativně se však areál nachází v samostatné obci Jinačovice v okrese Brno-venkov, nikoli na území Brna nebo Kuřimi.
Provoz byl v Jinačovicích obnoven 2. února 2015 po rekonstrukci areálu. Předchozí fungování přerušila v roce 2011 změna veterinárních předpisů, která nově oddělila péči o exotická zvířata od péče o volně žijící živočichy. Dnes zde funguje karanténa, ošetřovna, zázemí pro intenzivní péči i přípravu krmiva. Venkovní prostory slouží k rehabilitaci a postupnému zvykání zvířat na podmínky, které je čekají po vypuštění.
Od příjmu až k návratu do přírody
Každý případ začíná posouzením zdravotního stavu. Některá zvířata potřebují rychlé veterinární ošetření, jiná především klid, vhodné krmení a čas. Důležité je také zabránit přenosu nemocí, proto má stanice oddělené karanténní zázemí. Teprve po zotavení se ukáže, zda je jedinec připravený zvládnout návrat do volné přírody.
Statistiky za rok 2023 ukazují, jak rozdílné případy stanice řeší. Ze savců tvořili výraznou část přijatých zvířat netopýři hvízdaví (283 jedinců) a ježci západní (143). Mezi ptáky se objevovali například kosi černí, poštolky obecné, kachny divoké, sýkory koňadry nebo hrdličky zahradní. Stanice v tomto roce přijala také 13 zvláště chráněných druhů.
Ne každé mládě potřebuje záchranu
Jednou z nejdůležitějších úloh stanice je vysvětlovat, že lidská pomoc nemusí být vždy pro zvíře přínosem. Opeřené mládě, které poskakuje po zemi, může být zcela v pořádku a jeho rodiče se o něj často stále starají. Podobně bývá normální, když zajíc nebo mládě kopytníka samo leží ukryté v trávě.
Zásah obvykle není nutný ani u ježčích mláďat, která vypadají zdravě a váží přibližně 500 gramů nebo více. Naopak viditelné zranění, známky nemoci či vyčerpání, neobvyklé chování, aktivita v nezvyklou denní dobu nebo nesamostatné mládě mimo úkryt jsou důvodem ke konzultaci. Při pochybnostech je nejlepší nejprve zavolat a zvíře zbytečně nepřenášet.
Kam se obrátit při nálezu
Pro naléhavé případy slouží pohotovostní telefon stanice 702 137 837. Pracovníci podle popisu situace poradí, zda je nutný odchyt, jak se zvířetem bezpečně zacházet a kam je případně předat. Stanice pomáhá zejména ve svém spádovém regionu; při nálezu z jiné části republiky může volající dostat kontakt na vhodné zařízení v okolí.
Aktuální pracovní doba se během roku liší. Podle údajů stanice jsou pracovníci přes den k dispozici déle od dubna do října a kratší dobu v zimních měsících. Mimo tuto dobu lze zvíře po předchozím ověření předat na nepřetržitě obsluhované služební vrátnici Zoo Brno. Kontaktovat stanici lze také e-mailem na adrese zsjinacovice@zoobrno.cz.
Místo pro ochranu přírody i vzdělávání
Jinačovická stanice není běžnou zoologickou expozicí s pravidelnou návštěvní dobou. Je především odborným pracovištěm a kontaktním místem pro lidi, kteří najdou zvíře v nouzi. Její pracovníci však svou zkušenost předávají dál při přednáškách a osvětových akcích pro školy, děti i veřejnost.
Provoz podporuje také veřejná sbírka Zoo Brno. Z vybraných prostředků lze financovat péči o zraněné a oslabené živočichy nebo vybavení, například novou voliéru. Pomoc má tedy podobu nejen přímého ošetření, ale také prevence a lepšího porozumění tomu, jak naše prostředí ovlivňuje volně žijící zvířata.
Adresa: Jinačovice 66, 664 34 Jinačovice. Před cestou nebo převozem zvířete je vhodné ověřit aktuální pokyny telefonicky, protože možnosti předání i provozní údaje se mohou měnit.