Stavba, která měla vyniknout nad krajinou
Kačina u Svatého Mikuláše patří k nejvýznamnějším empírovým stavbám v Čechách. Už její umístění nebylo náhodné. Zámek vyrostl na jediné výraznější vyvýšenině v širokém okolí, aby působil jako přirozená dominanta rovinaté krajiny.
Stavbu si nechal vybudovat hrabě Jan Rudolf Chotek jako letní reprezentační sídlo. Starší barokní zámek v nedalekých Nových Dvorech mu zřejmě nepřipadal dostatečně důstojný, a tak vznikl projekt odpovídající jeho postavení nejvyššího purkrabího Království českého. Podle návrhu drážďanského architekta Christiana Friedricha Schurichta se stavělo v letech 1806 až 1824. Práce přitom zbrzdil rakouský státní bankrot v roce 1811. Jan Rudolf Chotek se do zámku mohl nastěhovat už v roce 1823, i když některé části zůstaly nedokončené.
Kačina má půdorys otevřeného luku a její hlavní stavba měří přibližně 227 metrů. Centrální patrovou budovu doplňují nízká křídla s kolonádami a boční pavilony. Nejvýraznějším prvkem průčelí je portikus s jónskými sloupy, tympanonem a reliéfy, které připomínají zemědělství, lov a rostlinný svět. Uvnitř návštěvníka přivítá kruhový sál osvětlený oknem v kupoli. Navazují na něj taneční sál, jídelna a další reprezentační prostory.
Knihovna, divadlo a kaple pod jednou střechou
Kačina ale není působivá jen zvenčí. Jižní pavilon ukrývá Chotkovskou knihovnu, která původně čítala více než 40 000 svazků naučné i krásné literatury z 16. až 19. století. Prohlídka tak připomíná, že šlechtické sídlo nebylo pouze místem okázalých návštěv, ale také centrem vzdělanosti a kulturního života.
Výjimečnou součástí areálu je zámecké divadlo. Chotkové měli k divadelnímu provozu blízko už na svých předchozích sídlech a na Kačině se hrálo nejprve v provizorně upraveném hlavním sále. Samotné divadlo nechal dokončit až Chotkův vnuk Jindřich. První doložené představení se zde uskutečnilo v roce 1848, slavnostní otevření následovalo 4. listopadu 1851.
Hlediště mohlo pojmout přibližně 300 až 350 diváků. Dochovaly se hraběcí lóže, galerie, herecké šatny i části technického vybavení jeviště. Zajímavým kontrastem je nedokončená zámecká kaple, která zůstala torzem dodnes. V posledním roce druhé světové války navíc divadlo sloužilo jako skladiště. Podle muzea se tehdy ztratila původní opona a pravděpodobně také lustr.
Od šlechtického sídla k muzeu českého venkova
Chotkové na Kačině žili do roku 1911. Později se panství dostalo do rukou Quida Thun-Hohensteina, který se kvůli zadlužení na počátku 30. let 20. století ze zámku odstěhoval. Za války areál využíval Hitlerjugend a následně jednotky SS. Po roce 1950 začala nová kapitola: Kačina se stala jedním z významných prostorů Zemědělského muzea.
Dnešní návštěva proto nabízí více než pohled do aristokratických interiérů. Hlavní okruh 13 Chotkovských komnat přibližuje každodennost šlechtické rodiny, další expozice vysvětlují historii stavby, fungování velkostatku, život služebnictva i vývoj zemědělství. Výstava Jak se stavěl zámek Kačina ukazuje plány, rozpočty, účty a korespondenci, díky nimž lze sledovat, jak monumentální projekt vznikal a jak do něj zasahoval samotný stavebník.
Rodiny s dětmi mohou využít interaktivní expozici Kačina na dotek. Dřevěný model zámku, vzory dlažby nebo dekor parket přibližují architekturu srozumitelně i mladším návštěvníkům. V areálu funguje také zámecké divadlo, skleník, bylinková zahrada a konírna.
Park jako součást prohlídky
Kačina by nebyla úplná bez svého anglického přírodně-krajinářského parku. Jeho výsadba začala už roku 1789 podle návrhů Františka Antonína Jacquina, vídeňského architekta a botanika. Park není jen zeleným rámcem zámku, ale promyšlenou součástí celé kompozice. Památkově chráněný areál zahrnuje také kočárovnu, domek zahradníka a správce, kapličku, zdi, vrata i drobnější prvky, například platanový mostek a květinové mísy.
Parkem vede Stezka kačinským parkem s dvanácti zastaveními, která propojují botanické a historické informace. V sezoně 2026 k ní přibyla také hra Stezka lesní mysli, zaměřená na poznávání přírody zámeckého parku. Zámek tak není pouze cílem klasické prohlídky, ale místem, kde lze strávit několik hodin v interiérech i venku.
Kačina je národní kulturní památkou a její návštěvu lze naplánovat jako výlet z Kutné Hory. Park je přístupný celoročně a zdarma, zatímco prohlídky zámku mají sezonní režim, který se může měnit. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální otevírací dobu a nabídku okruhů. Odměnou je setkání s mimořádně zachovaným světem, v němž se reprezentace šlechtického rodu, divadelní kultura, knihy, zemědělství i krajina spojují v jeden pozoruhodný celek.