Vysoké provaziště, původní hlediště a otočné stojany pro osvětlovací lampy dělají z divadla na zámku Kačina víc než jen pěkný historický interiér. Návštěvník tu může nahlédnout do prostoru, který byl kdysi součástí každodenního společenského života šlechtického sídla – a všímat si také toho, jak se představení připravovala a měnila.
Divadlo ukryté v levém křídle
Kačinu nechal hrabě Jan Rudolf Chotek vystavět v letech 1806 až 1824. Zámek podle návrhu drážďanského architekta Christiana Friedricha Schurichta patří k výrazným ukázkám empírové architektury. Zámecké divadlo je umístěné v jeho levém křídle a návštěvníkům přibližuje kulturní stránku života Chotků.
Hlediště mělo podle dostupných údajů kapacitu téměř 350 diváků a dvě galerie. Jeho součástí byla také hraběcí lóže, která připomíná dobové společenské uspořádání: divadelní večer nebyl jen kulturní událostí, ale i příležitostí být spolu a ukázat své postavení. Zachovaly se malované rámy a květinové výplně, které dodávají prostoru osobitý charakter.
Jeviště s vlastním zázemím
Kačinské divadlo zaujme i tím, že ukazuje, jak se na scéně pracovalo. Jevištní portál je téměř sedm metrů široký a vysoké provaziště umožňovalo vytahovat prospekty vzhůru, aby se mohly měnit kulisy. Dochované otočné stojany sloužily k umístění osvětlovacích lamp. Nejde tedy jen o pohled do hlediště, ale také o připomínku techniky, která pomáhala vytvářet divadelní iluzi.
Také jeviště si uchovalo malovanou architekturu. Společně s dalšími zachovanými prvky nabízí představu o tom, jak mohl prostor působit při představení. Zámecké divadlo je proto cenné nejen jako dekorativní místnost, ale jako památka na konkrétní podobu divadelního provozu. Zámek Kačina je evidován jako kulturní památka.
Chotkové nebyli jen diváky
Divadlo na Kačině souviselo s aktivním zájmem rodiny o umění. Členové Chotkovy rodiny se podle dochovaných informací podíleli na divadelním dění jako herci a muzikanti, zapojovali se také do tvorby dekorací. Zámecká scéna tak nebyla pouze místem, kam šlechta přicházela sledovat představení; součástí jejího provozu mohli být i samotní obyvatelé sídla.
Historie prostoru přitom nebyla nepřerušená. Za druhé světové války mělo divadlo sloužit jako skladiště. S jeho původní oponou se spojuje příběh, že byla odvezena neznámo kam; tento údaj je však třeba chápat jako tradovanou, nikoli jistě doloženou okolnost. I takové proměny připomínají, že památky někdy přežívají díky zachovaným detailům, přestože jejich původní využití na čas ustane.
Prohlídka pokračuje knihovnou i kaplí
Divadlo lze navštívit v rámci okruhu Chotkovská knihovna, zámecké divadlo a kaple. Národní zemědělské muzeum nabízí také samostatnou prohlídku Za oponu zámeckého divadla, která umožňuje zaměřit se přímo na divadelní prostor. Aktuální termíny a dostupnost jednotlivých prohlídek je vhodné před návštěvou ověřit u muzea.
Návštěvu lze spojit s dalšími částmi Muzea českého venkova, které na zámku sídlí, nebo s procházkou zámeckým parkem. Ten je podle muzea přístupný celoročně a vstup do něj je zdarma. Kačina ve Svatém Mikuláši tak nabízí možnost poznat na jednom místě architekturu empírového sídla, příběh rodu Chotků i zachovalé zákulisí někdejšího zámeckého divadla.