Pod mladšími malbami se v kadaňském klášterním kostele ukrývala mnohem starší výzdoba. Restaurátoři při obnově odkryli postavy čtrnácti svatých pomocníků, klečící příslušníky rodu Fictumů, výjevy na stropech i malby na mezilodních sloupech. Návštěvník dnes díky obnovenému prohlídkovému okruhu nevidí jen krásně opravený interiér, ale také výsledek několikaletého pátrání po minulosti.
Chrám, který vznikal za městskými hradbami
Františkánský klášter vznikal od roku 1473 na místě starší poutní kaple zasvěcené Čtrnácti svatým pomocníkům. Stála za kadaňskými hradbami v blízkosti vinic. Významnými podporovateli stavby byli Fictumové a později také Jan Hasištejnský z Lobkovic, jemuž král Vladislav Jagellonský roku 1481 předal klášter do dědičného držení.
Kostel se budoval postupně. Kněžiště bylo vysvěceno už roku 1480, zatímco trojlodí bylo dokončeno v roce 1493. Také konventní budovy dodnes připomínají pozdní gotiku, mimo jiné vzácnými sklípkovými klenbami z 90. let 15. století. Celý areál je dnes národní kulturní památkou a patří k nejvýznamnějším historickým místům v severozápadních Čechách.
Malby jako restaurátorská detektivka
Největším překvapením obnovy byly nástěnné malby z různých období. Výzdoba z druhého desetiletí 17. století překrývala starší vrstvu z konce 15. století. Ta je považována za nejstarší dochovanou nástěnnou malbu v Kadani.
V jižní lodi se objevila skupina čtrnácti svatých pomocníků s latinskými popisy. Nad jejich hlavami andělé nesou korunu a celou scénu doplňuje ornamentální výzdoba. Pod ní restaurátoři nalezli klečící postavy členů rodu Fictumů na zeleném pozadí. Dalším pozoruhodným objevem byla scénická malba Šalamounova soudu. Naproti ní se podle odborných předpokladů mohla nacházet také scéna Posledního soudu.
Výmalba v presbytáři podle města věrohodně připomíná tvorbu Lucase Cranacha staršího. Neznamená to však, že by jejím autorem byl přímo tento malíř nebo jeho dílna. Kadaňské malby je vhodnější vnímat v širším kontextu kulturních a uměleckých vazeb mezi Čechami a Saskem, které byly v pozdním středověku v oblasti Krušnohoří velmi živé.
Rodové pohřebiště Lobkoviců a Fictumů
Klášterní kostel nebyl jen místem modlitby. Jan Hasištejnský z Lobkovic jej zamýšlel jako rodové pohřebiště. V presbytáři se nachází jeho tumba z roku 1516, jejímž autorem byl sochař Ulrich Creutz. Fictumové měli své pohřebiště v lodi kostela.
Při obnově byly pod podlahou nalezeny také náhrobky. Po restaurování zůstaly na místech, kde byly objeveny, takže nejsou všechny běžně vystavené přímo v prostoru kostela. Jejich odlitky si však návštěvníci mohou prohlédnout v patře kláštera. I díky nim je možné lépe pochopit, jak se v chrámu propojovaly duchovní dějiny s příběhy šlechtických rodů.
Obnova vrátila kostel veřejnosti
Obnova kostela probíhala od dubna 2015 do července 2021. Zahrnovala střechu, nástěnné malby, oltáře, lavice, dveře, varhany i další historický mobiliář. Památku doplnilo také nové osvětlení, elektronická požární signalizace a kamerový systém. Celkové náklady dosáhly téměř 54,9 milionu korun, přičemž přibližně 85 procent pokryla dotace Evropské unie z Integrovaného regionálního operačního programu.
Veřejnosti se chrám znovu otevřel v červenci 2021 po zhruba třech letech oprav. Tehdy vznikl také prohlídkový okruh zaměřený na obnovený klášterní chrám. Město dnes nabízí několik variant návštěvy, mimo jiné okruh Život v klášteře a samostatně zaměřený okruh Klášterní chrám. Prohlídky bývají vedené průvodcem a aktuální režim se může měnit podle sezony.
Klášter jako výlet na celý den
Návštěvu kostela lze spojit s prohlídkou Městského muzea v Kadani, které představuje dějiny města i samotného kláštera. Součástí areálu jsou také františkánské zahrady s vinicí a drobným chovem zvířat. Zahrady, historické centrum Kadaně a klášterní interiéry tak vytvářejí pestrý program pro výletníky, kteří chtějí poznat město z více stran.
Klášter je dostupný pěšky z Mírového náměstí, parkovací místa se nacházejí u jeho ohradní zdi. Před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu a nabídku okruhů na oficiálním webu města. Právě prohlídka obnoveného chrámu ale nabízí důvod, proč se do známého kadaňského areálu vydat znovu: pod jednou střechou tu lze sledovat pozdně gotickou architekturu, příběhy šlechtických rodů i několik vrstev malířské výzdoby, které dlouho čekaly na své odhalení.