Na první pohled může působit jako velký kámen odložený v městské ulici. Opavský bludný balvan je však mnohem zajímavější. Přibližně dvanáctitunový kus červené severské žuly urazil cestu ze Skandinávie na severní Moravu spolu s kontinentálním ledovcem. Dnes stojí na Praskově ulici a připomíná, že krajina Opavska vypadala před desítkami tisíc let úplně jinak.
Ledovec jako dávný přepravce hornin
Bludné balvany, odborně označované jako eratika, jsou horniny přemístěné ledovcem daleko od místa, kde původně vznikly. Kontinentální ledovec postupoval ze severu přes dnešní Polsko a zasáhl také Opavsko, Hlučínsko a Ostravsko. Ve svém ledovém těle unášel úlomky hornin, které po ústupu zanechal v nové krajině.
Opavský kámen tvoří hrubozrnný deformovaný granit. Jeho původ se spojuje se Skandinávií, pravděpodobně s oblastí Smålandu v jihovýchodním Švédsku. V hornině vyniká šedě červený draselný živec a světle šedý křemen, místy s namodralým až nafialovělým nádechem. Některá zrna živce mohou dosahovat úctyhodné velikosti kolem čtyř centimetrů.
Z pískovny do městského prostoru
Balvan byl nalezen v květnu 1958 v pískovně v Opavě-Palhanci. Objevili jej při zeměpisné exkurzi tři pedagogové tehdejší Vyšší pedagogické školy v Opavě. Nešlo přitom o nález v typické vrstvě ledovcových sedimentů. Kámen ležel ve štěrcích řeky Opavy, které mohly starší ledovcové uloženiny rozrušit a následně přemístit.
Ještě v témže roce se rozhodlo o jeho převozu do centra Opavy. Palhanecká pískovna tehdy neležela v příliš navštěvované části města, a výrazný geologický nález tak měl dostat přístupnější místo. Podle dobového regionálního podkladu se přesun uskutečnil 25. července 1958. Kámen byl naložen na trajler a z pískovny jej měly vytáhnout dva vozy Tatra 111. Z dnešního pohledu šlo o pozoruhodnou logistickou operaci: přemístit objekt vážící více než jedenáct tun nebylo snadné ani s tehdejší technikou.
Rozměry, které klamou městské měřítko
Balvan měří přibližně 210 × 180 × 110 centimetrů. Jeho hmotnost se v jednotlivých materiálech mírně liší, nejčastěji se uvádí hodnoty od zhruba 10,5 do 11,7 tuny. Objevuje se také zaokrouhlený údaj kolem dvanácti tun. I střídmější odhad ale stačí k představě, jak mohutný kus horniny se v opavských ulicích nachází.
Na místě je informační tabulka s údaji o balvanu a pamětní deska věnovaná zalednění. Objekt je zároveň připomínkou toho, že geologické dědictví nemusí být ukryté v lomu, muzeu nebo uprostřed přírodní rezervace. Významný solitér se stal součástí městského prostoru a podle městských materiálů také jedním z prvků opavské městské památkové zóny.
Zajímavá stopa vede i k Bludnému balvanu
Opavský kámen dal jméno také anticeně Bludný balvan. Tu uděluje český skeptický klub Sisyfos za pseudovědeckou činnost. Název odkazuje na skutečný geologický objekt, který se díky ledovci ocitl daleko od svého původního domova, nikoli na domnělé nadpřirozené vlastnosti kamene.
Pokud si chcete balvan prohlédnout, najdete jej volně přístupný na Praskově ulici v Opavě. Nejde o návštěvnický objekt s pokladnou nebo otevírací dobou, ale o venkovní solitér, který lze snadno zařadit do procházky historickým centrem. Zájemci o ledovcové dědictví mohou trasu doplnit také návštěvou kolekce bludných balvanů v areálu zemědělské školy na Purkyňově ulici. Každý z těchto kamenů připomíná stejný dávný proces: dobu, kdy sever Evropy postupně putoval krajinou ukrytou pod mohutným ledovým příkrovem.