Giacomo Casanova zemřel v Duchcově, jeho hrob však dodnes není jistý. Právě kaple svaté Barbory naproti rybníku Barbora patří k místům, která tuto část jeho příběhu připomínají. Na fasádě u vstupu je umístěna Casanova pamětní deska a okolní prostor bývalého hřbitova bývá tradičně považován za nejpravděpodobnější místo jeho posledního odpočinku. Přesné uložení ostatků ale nebylo spolehlivě potvrzeno.
Barokní kaple na místě starého pohřebiště
Kaple svaté Barbory stojí v prostoru někdejšího městského hřbitova. Dnes ji obklopuje parková úprava, přesto se tu dochovaly stopy původního pohřebního areálu. Návštěvníci mohou vidět starší náhrobníky a vnímat místo jako nenápadnou historickou zastávku při procházce Duchcovem.
Na místě dnešní stavby měla již v 16. století stát starší kaplička. Areál tehdy tvořil hřbitov s branou a kostnicí a podle místních historických podkladů se v kapli pohřbívalo přibližně do roku 1702. Současná kaple je barokní a pochází z první poloviny 18. století. U jejího vzniku se ve zdrojích objevují různá data: někdy rok 1723, jindy projekt Octavia Broggia z roku 1726 a dokončení F. I. Préem roku 1731. Bezpečné je proto mluvit především o barokní stavbě z tohoto období.
Architektura kaple odpovídá reprezentativnímu baroknímu řešení. Jde o centrálně uspořádanou stavbu s kopulí a lucernou, k jejíž západní straně přiléhá věž. V okolí se dochovaly náhrobní prvky z více období. Některé popisy zmiňují náhrobky z první poloviny 18. století se symboly pomíjivosti, jiné také empírové náhrobníky z let 1807 až 1821.
Casanovových posledních třináct let
Duchcov je s Casanovou spojený především díky jeho působení na zdejším zámku. V letech 1785 až 1798 pracoval jako knihovník ve službách rodu Valdštejnů. V Duchcově strávil posledních třináct let života a roku 1798 zde také zemřel.
Jeho spojení s kaplí však není založeno na jistotě, že právě zde byl pohřben. Bývalý hřbitov je považován za pravděpodobné místo jeho posledního odpočinku, avšak ostatky nebyly bezpečně identifikovány. Casanovův příběh tak v Duchcově dostává zajímavý rozměr: vedle doložených skutečností tu zůstává i historická nejistota, která se v místní paměti uchovala dodnes.
Starý hřbitov byl definitivně zrušen v roce 1903 a následně proměněn v park. Část hrobů byla přenesena na nový městský hřbitov, což dnes komplikuje přesné určení původních pohřebišť. Pamětní deska na kapli proto neoznačuje potvrzený hrob, ale především připomíná Casanovův život a smrt v Duchcově.
Socha svatého Jana a stopy minulosti
Za kaplí stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která je samostatně evidována jako památkový prvek spojený s areálem. Spolu s náhrobníky a samotnou kaplí vytváří prostor, kde lze během krátké zastávky sledovat několik vrstev duchcovské historie: barokní zbožnost, proměnu městského hřbitova i vznik moderní paměti spojené s významnou osobností.
Místo nepůsobí jako velký turistický areál. Jeho kouzlo spočívá spíše v detailech a v kontrastu mezi poklidným parkem a příběhem muže, jehož život bývá spojován s cestováním, dobrodružstvím a evropskou společností 18. století. Kaple připomíná, že Casanova nebyl v Duchcově jen krátkodobým hostem, ale člověkem, který zde prožil závěr svého života.
Procházka po stopách Casanovy
Kaple se nachází naproti rybníku Barbora a v docházkové vzdálenosti od duchcovského zámku. Je vhodná jako venkovní historická zastávka při procházce městem. Samotný interiér nemusí být běžně přístupný, proto je před plánovanou návštěvou vhodné ověřit aktuální režim u místní farnosti nebo města.
Nejlépe se návštěva kaple propojí s prohlídkou státního zámku Duchcov. Tamní okruh věnovaný Casanovovi zahrnuje také jeho byt a knihovnu. Mezi zámkem, rybníkem Barbora a kaplí svaté Barbory tak vzniká nenáročná trasa, na níž se propojuje barokní architektura, zaniklý hřbitov a příběh člověka, jehož duchcovský hrob zůstává zahalený otazníkem.