Velký rybník, Malý rybník a drobná Malá tůň tvoří v lesích u Karlovky soustavu, která má dnes mnohem širší úlohu než jen chov ryb. Zadržuje vodu v krajině, pomáhá při povodních a vytváří prostor pro mokřadní rostliny i živočichy. Krátký okruh naučné stezky Okolím Karlovských rybníků za poznáním přibližuje, jak se jejich funkce postupně proměnila.
Okruh začíná i končí na hrázi
Výchozím bodem je hráz Velkého rybníka v Karlovce, která patří k obci Velká Bukovina v Ústeckém kraji. Trasa se po přibližně dvou kilometrech vrací na stejné místo. Vede po štěrkové cestě i pěšině, překonává převýšení do 20 metrů a její projití s prohlížením zastavení zabere zhruba hodinu. Lesy ČR ji uvádějí jako lehkou trasu.
Na sedmi zastaveních se návštěvníci postupně seznamují s historií nádrží, okolními lesy a jejich obyvateli. Další témata přibližují bezobratlé, obojživelníky a plazy, vodní ptáky i rostliny typické pro vodní a mokřadní prostředí. Stezka tak nabízí přírodovědný obsah, aniž by vyžadovala dlouhý výlet nebo náročný terén.
Od zamokřených luk k soustavě nádrží
Rybníky vznikly v roce 1947 na místě dříve zamokřených luk a původně sloužily především k chovu ryb. Změnu přinesla porucha výpusti Velkého rybníka v roce 1994. Nádrž přišla o vodu a začala zarůstat. Lesy ČR získaly celou soustavu do správy v roce 2003 a v letech 2004 až 2007 prošly všechny tři nádrže rekonstrukcí. Ta stála 6,7 milionu korun.
Dnes nejde o místo určené k intenzivnímu rybářskému hospodaření. Pravidelné výlovy se zde nekonají a hlavní význam nádrží spočívá v zadržování vody a podpoře biodiverzity. Přitom mají různé rozměry: provozní hladina Velkého rybníka zabírá 12,20 hektaru, Malého rybníka 1,35 hektaru a Malé tůně 0,27 hektaru.
Voda jako ochrana před povodní
Význam soustavy se ukázal také při povodni v srpnu 2010. Rezervní prostor Velkého rybníka se tehdy naplnil, hladina stoupla o půl metru a nádrž během jediného dne zachytila 90 tisíc metrů krychlových vody. Vedle přírodovědné funkce tedy rybníky plní i úlohu při ochraně před velkou vodou a mají rekreační význam.
Právě tenhle příběh dává krátké procházce další rozměr. Návštěvník tu nepozoruje jen vodní plochy, ale také příklad toho, jak soustava menších nádrží může pomáhat krajině v běžných časech i při povodni. Jednotlivá zastavení pak doplňují širší obraz o životě v lese a u vody.
Na cestu v sezoně
Stezka není v zimě udržovaná. Jako vhodné období návštěvy se uvádí duben až listopad, před cestou je však rozumné ověřit aktuální stav trasy a informačních tabulí. Počítat je třeba se štěrkem i pěšinou. Pokud cestujete veřejnou dopravou nebo hledáte občerstvení, Lesy ČR uvádějí Žandov, vzdálený přibližně tři kilometry, jako místo s vlakovým i autobusovým spojením a možností občerstvení.