Požár věže v roce 1975 změnil siluetu kostela svatého Bartoloměje v Žandově na dlouhá desetiletí. Teprve v roce 2025 se na věž vrátila barokní báň, která stavbě navrátila podobu ztracenou při požáru. Obnova přitom nebyla jednorázovou akcí: kostel se proměňoval po etapách a jeho historie sahá mnohem dál než k posledním opravám.
Počátky sahají hlouběji než první zápis
Kostel stojí severně od žandovského náměstí, v sousedství hřbitova. Jeho založení se někdy spojuje se vznikem města kolem poloviny 12. století. Jde však o pravděpodobný výklad, nikoli o jistě doložené datum. První písemná zmínka o kostele pochází až z roku 1341.
Stavba tak může být jedním z nejstarších místních svědků, ale její dnešní vzhled nevznikl najednou. Kostel prodělal několik přestaveb a v jeho podobě se potkávají různé stavební etapy. Po pravděpodobném požáru v roce 1444 byl obnoven a získal věž pevnostního charakteru. Ta připomíná dobu, kdy kostely plnily vedle náboženské i další důležité úlohy v životě obce.
Od středověké věže k barokní podobě
Další výrazná změna přišla v roce 1682, kdy byl přestavěn presbytář, tedy prostor kolem hlavního oltáře. Podle údajů Libereckého kraje se tehdy kostel stal také dějištěm krvavého incidentu a následně byl na devět měsíců uzavřen. O téměř sto let později, kolem roku 1775, dostala stavba základní hmotovou podobu, kterou známe dnes.
Kostel tvoří obdélná loď s plochým stropem, na východě navazuje čtvercový presbytář a při západní části stojí věž se schodišťovou věžičkou. Právě věž je důležitá pro čtení proměn stavby: její pevnostní původ vystřídala barokní podoba a po požáru zase odlišné zastřešení. Farním kostelem se svatý Bartoloměj stal až v roce 1924.
Poškození a obnova po etapách
Po druhé světové válce a odsunu místních obyvatel kostel chátral a jeho interiér byl vážně poškozen. Při opravě věže v roce 1975 vypukl požár, který ji zničil. Když se věž v roce 1992 opravovala, dostala místo historického zastřešení vysokou jehlancovou střechu. Šlo o důležitý zásah, ale nikoli o návrat k původní podobě.
Výraznější obnova přišla až po delším odstupu. V roce 2025 byla na věž osazena nová barokní báň. Město v roce 2024 uvádělo, že její tesařská konstrukce s pozlaceným křížem bude vysoká přes 16,5 metru; na obnovu přispěl Liberecký kraj jedním milionem korun. Návrat báně tak není jen technickou opravou. Znovu zvýrazňuje historickou siluetu kostela, kterou požár na půl století proměnil.
Stopy minulosti i při pohledu zblízka
Průzkum z roku 2009 zaznamenal ve věži gotické prvky, například portál a okenní niky. Popsal také barokní okna a mříže i pozůstatky malby na stropě lodi. Jde o záznam tehdejšího stavu, nikoli o potvrzení, jak dnes vypadá celý interiér. Přesto ukazuje, že kostel není zajímavý pouze svou obnovenou věží: jeho jednotlivé části uchovávají stopy různých období.
Při procházce Žandovem lze kostel snadno spojit s návštěvou náměstí a okolního hřbitova. Jeho poloha v běžném městském prostředí dobře připomíná, jak významnou roli mívaly sakrální stavby v podobě obcí. Aktuální otevírací dobu ani pravidelné prohlídky se nepodařilo potvrdit, proto je před plánovanou návštěvou interiéru vhodné ověřit možnosti přístupu u města nebo farnosti.