Na vrchu Kbíl nedaleko Švejcarovy Lhoty najdete kamenný útvar, který vypadá jako dílo dávných stavitelů. Plochá rulová deska spočívá na dvou nestejně vysokých balvanech a vytváří dojem kamenného stolu. Právě proto se místu začalo říkat Kbílský dolmen. Nejde však o doloženou keltskou památku ani o potvrzenou pravěkou stavbu, ale o přírodní skalní konfiguraci, která si zachovává působivý vzhled i bez tajemných výkladů.
Skalní útvar, nebo pravěká stavba?
Podobně výrazné kameny přirozeně vyvolávají otázku, zda je jejich uspořádání náhodné. Kbílský dolmen proto dlouhodobě provázejí dohady o tom, zda kameny někdo kdysi upravil nebo přesunul. Starší turistické materiály někdy naznačují také význam přesné orientace mezery pod kamennou deskou.
Převládající odborné vysvětlení je ale střízlivější. Archeolog Bedřich Dubský se útvarem zabýval při výzkumu v roce 1921 a dospěl k závěru, že jde o přírodní seskupení balvanů. Jeho vznik mohl souviset se zvětráváním ruly a následným pohybem či řícením skalních bloků. Archeologický nález, který by potvrzoval lidský původ stavby, k dispozici není. Označení dolmen je proto především popisné a turistické.
Mezi geologií, legendami a mystikou
To ovšem neznamená, že místo postrádá atmosféru. Kbílský vrch působí v lesním prostředí klidně a poněkud odlehle, přičemž neobvyklý tvar kamenů přirozeně podněcuje fantazii. Někteří návštěvníci spojují dolmen s keltskými příběhy nebo s dávnými obřady, jiní mu připisují zvláštní energetický význam.
Takové představy patří k místnímu folkloru a osobnímu prožitku, nikoli k vědecky ověřeným skutečnostem. Tvrzení o dobíjení organismu, kosmické energii nebo léčivém působení návštěvy proto nelze vydávat za potvrzené účinky. Nejzajímavější na Kbílu může být právě setkání rozdílných pohledů: geologie nabízí pravděpodobné vysvětlení, zatímco legenda dodává místu další vrstvu příběhu.
Krátká procházka k rozhledně Kbíl
Dolmen leží v těsné blízkosti rozhledny Kbíl, přibližně 150 až 200 metrů od její konstrukce. Výlet tak nemusí být jen hledáním jednoho kamene v lese. Rozhledna byla vybudována v roce 2008 jako telekomunikační a vyhlídková věž. Je vysoká 42 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 27 metrů.
Za dobré viditelnosti se z ní otevírají pohledy ke Strakonicím, na Šumavu a její výrazné vrcholy Boubín, Bobík a Libín. V krajině lze spatřit také Kleť, Brdy, Písecké hory a při příznivých podmínkách i Temelín. Spojení skalního útvaru s rozhledem do široké jihočeské krajiny dává návštěvě větší smysl než samotná krátká zastávka u kamenného stolu.
Jak se ke Kbílskému dolmenu vydat
Nejčastější přístup vede po žluté turistické značce z okolí silnice mezi Liběticemi a Úlehlí. Jako výchozí bod se uvádí také místo nazývané Pod Kbílem nebo Švejcarova Lhota. Od silnice či z místa zaparkování vede k rozhledně a dolmenu zhruba kilometrová lesní cesta; přesná délka záleží na zvolené trase.
Lokalita administrativně náleží k obci Úlehle v Jihočeském kraji. Švejcarova Lhota je její místní částí, přestože se v některých starších popisech objevuje spojení s Česticemi. Pro navigaci je praktičtější hledat Kbíl, rozhlednu Kbíl nebo výchozí bod Pod Kbílem, protože přírodní útvar nemá vlastní poštovní adresu.
Počítat je třeba s lesním a místy stoupajícím terénem, takže se hodí pevná obuv. U kamenů je vhodné zachovat odstup, nesnažit se s nimi pohybovat a nemanipulovat ani s případnými kamennými mužiky. Kbílský dolmen je cenný právě jako přirozená součást krajiny, v níž se vedle sebe potkává geologická zajímavost, výletní cíl a živá místní legenda.