V Plzni se během léta otevře pozoruhodný dialog dvou architektonických světů. Výstava Na rozcestí: Meziválečná architektura v Japonsku představí rezidenční stavby vznikající v Japonsku mezi světovými válkami – v době, kdy se tamní tradiční principy střetávaly s evropskými a americkými představami o moderním bydlení. Výstava se koná v Semlerově rezidenci, jejíž vlastní interiér je výrazným dokladem moderní architektury v Plzni.
Japonsko mezi tradicí a novým životním stylem
Modernizace Japonska probíhala postupně od období Meidži, které začalo v roce 1868, přes éru Taišó až do období Šówa, zahájeného v roce 1926. Architektura na tuto proměnu reagovala velmi různorodě. Vedle domácích stavebních a kulturních zvyklostí se v ní objevovaly podněty evropské avantgardy, amerického modernismu i art deca.
Výstava se soustředí především na obytné domy a na způsob, jakým jejich architekti hledali vlastní podobu moderního bydlení. Nejde tedy jen o přehlídku působivých fasád. Důležitou roli hraje také uspořádání interiéru, práce s prostorem, světlem a každodenním provozem domácnosti. Právě v těchto detailech je patrné, jak se tradiční představy postupně proměňovaly, aniž by zcela zmizely.
Architektura, kterou stojí za to objevovat
Mezi osobnosti spojované s japonskou meziválečnou modernou patří Sutemi Horiguchi, Iwao Yamawaki, Koji Fujii nebo manželé Kameki a Nobuko Tsuchiiurovi. Jejich tvorba ukazuje, že japonská moderní architektura nevznikala pouhým přejímáním zahraničních vzorů. Místní architekti evropské a americké vlivy zpracovávali po svém a zasazovali je do odlišného kulturního i prostorového prostředí.
Podobu výstavy připravila kreativní skupina Okolo. Expozice vychází z výzkumu v Japonsku a z fotografické dokumentace, kterou doplňuje grafické řešení a výstavní architektura Matěje Činčery a Jana Klosse. Původně vznikla pro Winternitzovu vilu, v Semlerově rezidenci však dostává rozšířenou podobu. Další panely se věnují veřejným i obytným realizacím raného modernismu a art deca.
Semlerova rezidence jako druhá část příběhu
Výstava není v historickém interiéru náhodou. Semlerova rezidence sama nabízí možnost přemýšlet o tom, jak moderní architekti zacházeli s prostorem a životem jeho obyvatel. Byt Oskara a Jany Semlerových vznikal v letech 1931 až 1934 ve starším bytovém domě. Základní prostorovou koncepci pravděpodobně určil Adolf Loos, zatímco detailní řešení zpracoval jeho žák Heinrich Kulka.
Nejvýraznějším rysem interiéru je takzvaný Raumplan. Nejde o běžné řazení pokojů v jedné rovině, ale o plynulé propojení prostorů v různých výškách. Semlerův byt má šest hlavních úrovní a jednotlivé části na sebe navazují podle svého účelu i významu. Návštěvník tak neprochází jen jednotlivými místnostmi, ale celkově promyšlenou prostorovou kompozicí.
V interiéru se vedle prvků spojovaných s Loosovým přístupem objevují také znaky soudobého funkcionalismu. Patří k nim velká ocelová okna, zimní zahrada, ocelové hospodářské schodiště nebo onyxová stěna. Právě tato kombinace činí z rezidence zajímavé místo i pro ty, kteří se o architekturu běžně nezajímají: moderní principy jsou zde patrné přímo v prostoru, nikoli pouze na fotografiích.
Plzeňská zastávka pro milovníky architektury
Semlerovi v roce 1939 emigrovali do Austrálie. Byt byl později rozdělen na čtyři bytové jednotky a nebytový prostor, přesto se podstatná část původního interiéru dochovala. Dnes je možné spojit návštěvu výstavy s prohlídkou této mimořádné památky a vnímat tak dvě podoby meziválečného architektonického hledání – japonskou i plzeňskou.
Výstavu pořádá Západočeská galerie v Plzni a podle dostupných informací je vstup zdarma. Koná se od 26. června do 1. listopadu 2026 v Semlerově rezidenci na adrese Klatovská třída 110, Plzeň. Informační centrum rezidence mívá otevřeno od úterý do neděle, před cestou je však vhodné ověřit aktuální režim návštěv a možnosti prohlídek interiéru.