Nejzajímavější na Muzeu Kořenec není jeho velikost, ale způsob, jakým vzniklo. Malé obecní muzeum sídlí v části bývalé zemědělské usedlosti čp. 16 a jeho podobu pomáhali vytvářet sami obyvatelé. Přinášeli předměty, rady i osobní vzpomínky, takže zdejší expozice nepůsobí jako odtažitá sbírka za sklem. Spíše připomíná společnou paměť obce na Drahanské vrchovině.
Muzeum bylo založeno v roce 1985. Obec mohla usedlost získat díky daru svého čestného občana Jiřího Pelikána a následná úprava objektu se neobešla bez pomoci místních. Výsledkem je místo, kde se potkává tradiční venkovský život s dějinami konkrétní obce a lidí, kteří v ní žili.
Od lnu a obilí k běžnému životu
Stálá expozice nazvaná Práce a život našich předků ukazuje, jak vypadala každodennost na venkově v době, kdy se řada věcí vyráběla doma nebo v nejbližším okolí. Návštěvník se seznamuje se zapomenutými řemesly, pracovními postupy i hospodářstvím, které bylo založeno na pečlivém využití dostupných surovin.
Součástí muzea je zařízení světnice a černé kuchyně, tedy prostorů, v nichž se odehrával podstatný díl života rodiny. Expozice připomíná také zpracování lnu, výrobu plátna a cestu obilí od sklizně až ke chlebu. Nejde přitom jen o jednotlivé předměty, ale o pochopení návazností: co se vypěstovalo, jak se to zpracovalo a jak se výsledek uplatnil v domácnosti.
Na někdejším dvoře jsou vystaveny větší zemědělské předměty, například mlátičky, fukary, koňské sáně a zemědělské povozy. Právě tato část může být zajímavá i pro děti, které si díky ní snáze představí práci bez dnešní mechanizace a moderní techniky.
Kořenecký kroj a živé folklorní tradice
Výrazné místo v muzeu zaujímá kořenecký kroj. Představen je prostřednictvím fotografií, kreseb, popisů i dochovaných součástí oděvu. Kroj zde není jen ukázkou lidové estetiky, ale také připomínkou toho, jak se v obci vyjadřovala příslušnost k místu a jakou roli hrály slavnostní oděvy v životě komunity.
Muzeum se věnuje rovněž historii národopisných souborů Kořeňák a Kořeňáček. Díky tomu návštěva nekončí u předmětů z minulosti, ale dotýká se i tradic, které se obec snaží udržovat a předávat dál. V chodbě upoutá nástěnná malba akademického sochaře Miloslava Buřivala s motivem kláštera Hradisko u Olomouce. Nechybějí ani informace o místním větrném mlýně, starší katastrální mapa, znak a prapor obce.
Příběh Jiřího Pelikána
Druhou výraznou vrstvu muzea představuje pamětní síň Jiřího Pelikána. Za druhé světové války se v Kořenci ukrýval před gestapem pod jménem Bohumil Paroulek a působil jako tajemník obecního úřadu. Podle obecních materiálů v letech 1942 až 1945 pomáhal místním, snažil se omezovat odvody zemědělských produktů okupantům a v roce 1944 organizoval ubytování pro sovětské vojáky.
Pelikánovi obec připisuje také zásluhy o částečné zavedení elektřiny. Jeho příběh tak muzeum propojuje s velkými dějinami okupace, ale zároveň jej ukazuje v konkrétním prostředí malé obce. Pamětní deska byla odhalena 3. července 2004 a při stejné příležitosti vznikla také pamětní a vzpomínková síň. Návrh i provedení desky jsou dílem Miloslava Buřivala.
Malé muzeum jako součást výletu
Muzeum Kořenec se nachází uprostřed obce vedle kulturního domu. Navštívit jej lze při poznávání samotného Kořence, místního větrného mlýna nebo přírodního parku Řehořkovo Kořenecko. Akademický malíř František Řehořek, podle něhož park nese jméno, je v muzeu kvůli omezenému prostoru zastoupen pouze replikou jednoho obrazu.
Obec aktuálně uvádí návštěvní režim od dubna do listopadu, obvykle denně mezi 9. a 17. hodinou. Mimo tuto dobu je možné prohlídku předem domluvit. Protože se provozní informace mohou měnit, je vhodné ověřit si je před cestou telefonicky u správce nebo průvodce. Vchod je ze zadní strany objektu na adrese Kořenec 16, poštovní označení 680 01 Boskovice.