Jen málokteré místo v Koryčanech tak dobře připomíná proměny šlechtického bydlení jako zdejší zámek. Panské sídlo na návrší jižně od centra vzniklo v době, kdy už starý hrad Cimburk neposkytoval majitelům dostatek pohodlí ani reprezentace. Na jeho místě ani v jeho bezprostředním okolí sice nový zámek nestojí, přesto s hradem souvisí jeho samotný důvod vzniku: vrchnost se přesunula z obtížně přístupného sídla do komfortnějšího areálu u města.
Od tvrze k baroknímu zámku
První panské obydlí na kopci za koryčanskou farou je doloženo už roku 1611. O dvě desetiletí později se u něj připomíná také kaple. Starší tvrz však postupně ustoupila reprezentativnější stavbě. Po roce 1677 nechal František Gabriel Horecký vybudovat barokní zámek, původně se dvěma křídly.
Přibližně o sto let později se areál rozšířil. Za Kristiána z Gillernu přibylo třetí křídlo s balustrádou a zámek získal podobu rozsáhlejšího, převážně patrového čtyřkřídlého sídla. K jeho památkově cenným součástem patří také barokní sýpka, balustrádové schodiště, kašna, kamenné vázy a ohradní zeď s branou. Celý areál je dnes kulturní památkou.
Zahrada, která měnila svou podobu
Neméně zajímavý než samotná budova je vývoj jejího okolí. Už kolem roku 1718 měla zdejší zahrada zelinářskou, ovocnou i okrasnou část. Jednotlivé partie oddělovaly aleje lip a jírovců, takže prostor měl původně poměrně pravidelný řád.
V polovině 19. století se však charakter zahrady proměnil. Pravidelně řešený parter byl upraven v přírodně krajinářském slohu, který více napodobuje volnou krajinu a pracuje s nepravidelnými skupinami stromů, průhledy a cestami. V dnešním parku se tak potkávají dvě různé představy o tom, jak má zámecké okolí vypadat. Výraznou připomínkou starší kompozice je přímá kaštanová alej stoupající k zámku.
Park jako výletní cíl
Zámecký park zabírá přibližně 2,8 hektaru. Při procházce si lze všimnout nejen vzrostlých jedlí, smrků a zeravů, ale také nápadnějších dřevin, například červenolistého buku, žlutolistého trnovníku, břeku nebo převislých a chlupatých višní křovitých. Právě rozmanitost porostů dává parku zajímavost i v době, kdy nekvetou okrasné rostliny.
Park prošel revitalizací, která reagovala na špatný stav cest a porostů způsobený stářím a dlouhodobě nedostatečnou údržbou. Veřejnosti se znovu otevřel 22. října 2015. Dnes slouží především ke klidným procházkám, místnímu odpočinku a dětským hrám. Podle sezony mohou návštěvu zpestřit kvetoucí rododendrony či levandule; tyto proměnlivé prvky je ale dobré před cestou ověřit u správce. Z některých míst se otevírá pohled směrem ke Koryčanům a k poutní kapličce na protějším kopci.
Zámek za zavřenými dveřmi
Samotný zámek je v soukromém vlastnictví a kvůli rekonstrukci není běžně přístupný. Park proto představuje hlavní část areálu, kterou mohou návštěvníci poznat. Je to zároveň příležitost vnímat zámek zvenčí a sledovat jeho zasazení do krajiny, i když se do historických interiérů zatím nepodívají.
Po roce 1945 se využití objektu několikrát změnilo. Zámek nejprve přešel do vlastnictví státu a v letech 1945 až 1946 v něm byly ubytovány děti padlých jugoslávských partyzánů. Později zde fungovala knihovna, mateřská škola, obřadní síň, zvláštní škola s internátem nebo sklad textilu. Od roku 1956 sloužil objekt školským účelům. Tyto vrstvy minulosti vysvětlují, proč dnešní podoba areálu není jen připomínkou šlechtického života, ale také místem spojeným s moderními dějinami města.
Prakticky pro návštěvu
Park najdete na adrese Zámecká 65 v Koryčanech. Regionální turistické informace uvádějí sezonní přístup od 9 do 18 hodin v období května až září a od 9 do 17 hodin od října do dubna. Protože se režim může měnit, je vhodné aktuální časy před návštěvou ověřit. Při procházce je třeba respektovat případná omezení vlastníka a stav cest či porostů.
Koryčanský zámek se hodí pro kratší výlet zaměřený na architekturu, historickou kompozici zahrad i zajímavé stromy. Návštěvu lze spojit s poznáváním samotných Koryčan nebo s výpravou k hradu Cimburk, jehož nepohodlné prostředí kdysi pomohlo zdejšímu zámku vůbec vzniknout.