Kostelecký kostel svatého Víta vypráví své dějiny přímo na fasádě. Stačí si všimnout gotického presbytáře, znaků na opěrném pilíři nebo desky s letopočtem 1492. Stavba na jižní straně Komenského náměstí není dílem jediné doby: její podoba se utvářela od pozdního středověku a později ji proměnily renesanční i barokní zásahy.
Od pozdní gotiky k městské dominantě
Kostel se nejspíše začal stavět kolem roku 1485, za působení Sekerků ze Sedčic. Jako dokončení původní stavby se uvádí rok 1492, ale jednotlivé části vznikaly postupně. Trojlodí mohlo být vybudováno až na počátku 16. století. Právě tento vývoj je důvodem, proč se na stavbě setkávají různé stavební etapy, místo aby představovala čistý příklad jediného slohu.
Nejvýraznější gotickou částí je polygonální presbytář, tedy prostor kolem hlavního oltáře. Jeho klenbu tvoří síť žebrových oblouků, zatímco v závěru se žebra rozbíhají paprskovitě. Také trojlodní prostor je zaklenutý žebrovými klenbami, tentokrát křížovými. Z pozdně gotického období se zachovaly rovněž portály s přetínanými pruty, jejichž kamenické řešení stojí za pozornější prohlédnutí.
Znaky v kameni připomínají zakladatele i město
Šlechtickou stopu najdeme na opěrném pilíři a nad vstupem do zvonice, kde jsou znaky Sekerků ze Sedčic. Na jednom z pilířů je také uvedeno jméno stavitele Řehoře. O jeho životě ani práci se nedochovalo více podrobností, jeho jméno však propojuje konkrétní stavbu s člověkem, který se podílel na jejím vzniku.
Na presbytáři je kamenná deska s městským znakem a letopočtem 1492, tradičně spojovaným s dokončením kostela. Místní historický přehled popisuje znak jako pečeť s vyobrazením kostela a štítkem s dvouocasým lvem. Památka tak nepřipomíná jen náboženský život, ale také to, jak důležitou roli měla stavba v sebepojetí města.
Renesanční proměna a barokní zásahy
V letech 1566–1567 prošel kostel renesanční úpravou. Její dataci potvrzuje letopočet na vnější straně presbytáře. Tato etapa se zapsala zejména do podoby lodi, zatímco starší gotické jádro zůstalo čitelné. Při pohledu zvenčí se proto vyplatí vnímat kostel jako celek složený z různých vrstev, nikoli hledat jednu jednotnou slohovou podobu.
Další změny přineslo 17. a 18. století. Po požáru v roce 1727 byla následujícího roku postavena nová dřevěná zvonice. Jižní předsíň pochází z druhé poloviny 18. století a roku 1829 dřevěnou zvonici nahradila zděná věž. Požár tak neznamenal jen ztrátu starší stavby, ale také další proměnu kostelního areálu.
Stavba z jedné doby, vybavení z několika
Průčelí má obdélníkový křídlový štít se sochami svatého Václava, svatého Floriána a svatého Víta. Také v interiéru se potkávají různé časové vrstvy: hlavní a boční oltáře jsou pseudogotické, zatímco ostatní zařízení je převážně barokní a pochází z 18. století. Kostel tak nabízí zajímavý kontrast mezi starší architekturou a mladším vybavením.
Kostel svatého Víta je dobrým místem pro krátké zastavení při procházce Kostelcem nad Labem. Zvenčí lze sledovat, jak se gotická stavba postupně přizpůsobovala novým dobám a událostem. Běžná turistická otevírací doba není spolehlivě doložena, proto je před plánovanou návštěvou interiéru vhodné ověřit aktuální možnosti u farnosti nebo města.