Valašská krajina tu není pouhou kulisou k dějinám. Stává se jejich hlavním vypravěčem: v expozici Člověk v krajině, krajina v lidech na Zámku Kinských se její proměny od pravěku po současnost skládají z filmových obrazů, projekcí a sbírkových předmětů. Návštěvník tak sleduje, jak člověk přírodu obýval, využíval i přetvářel – a jak krajina na oplátku formovala život lidí.
Krajina místo dlouhých textů
Expozice vede několika propojenými místnostmi a drží se časové posloupnosti. Její přístup je ale jiný než u výstavy založené hlavně na čtení panelů. Důležitou roli mají animace, filmové záběry a multimediální instalace, do nichž jsou začleněny i muzejní sbírky.
Úvodní prostor uvádí do tématu širokým pohledem na Valašsko. Na podsvětlené napnuté fólii se rozprostírá panorama valašských hor, které doprovázejí záběry z Horního Vsacka, hřebenů Javorníků, Valašskomeziříčska a Kelečska. Obrazový doprovod se zde setkává s dílem Metoděje Jahna, básníka spojovaného s Valašskem. Jeho pozůstalost uchovává muzeum.
Právě toto spojení krajiny, obrazu a literatury naznačuje, že expozice nechce představit jen přehled historických období. Vede také k zamyšlení nad tím, jak se místo otiskuje do lidské zkušenosti a jak o něm lidé vyprávějí.
Od prvních polí k proměně venkova
Pravěk představuje mimo jiné prostor někdejšího zámeckého tanečního sálu, kde se projekce objevují na pohyblivých terčích. Návštěvník může vstoupit přímo mezi ně a sledovat dění zblízka. Forma tak připomíná, že člověk nebyl v krajině jen pozorovatelem, ale postupně se stal i jejím činitelem.
Jedním z významných zlomů byl příchod zemědělství v neolitu. Pěstování plodin a hospodaření změnily způsob života i podobu okolního prostředí. Expozice pak pokračuje dalšími obdobími až k baroku a současnosti. Chronologická cesta umožňuje vnímat, že dnešní krajina není neměnná ani samozřejmá: vznikala v dlouhém vztahu mezi přírodními podmínkami a lidskou činností.
V závěru se pozornost obrací k postagrární krajině. Zemědělství v některých oblastech ustupuje jiným odvětvím a část venkova se proměňuje v městskou periferii. Jde o pohled, který expozice nabízí jako interpretaci současného vývoje, nikoli jako neutrální soupis změn. Návštěvník si může odnést otázku, co se z krajiny vytrácí a jaké nové funkce získává.
Mapa Valašska jako závěrečný obraz
Poslední část využívá komentované promítání na mapový model Valašska. Jeho předlohou byla reliéfní mapa, kterou profesor Josef Válek vytvořil pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895. Historická mapa tu dostává novou roli: pomáhá propojit jednotlivá témata a ukázat Valašsko jako celek, nikoli jen jako soubor jednotlivých místností či příběhů.
Interaktivní a obrazové prvky mohou být přístupným způsobem, jak se do tématu ponořit i bez podrobné předchozí znalosti regionu. Expozice přitom nezůstává jen u minulosti. Její cesta končí u změn, které se odehrávají v krajině dnes, a připomíná, že vztah člověka a přírody pokračuje.
Zámek s parkem v historickém Krásně
Samotný Zámek Kinských je jednou z posledních architektonických památek historického Krásna nad Bečvou, dnes součásti Valašského Meziříčí. Jeho současná empírová podoba se připisuje přestavbě za Eugena Kinského v polovině 50. let 19. století. Muzeum v budově sídlí od roku 1948.
K návštěvě lze připojit i procházku v přilehlém zámeckém parku. Ten na rozdíl od zámku patří městu a nabízí druhý způsob, jak se dívat na téma expozice: uvnitř člověk sleduje krajinu prostřednictvím obrazů a výkladu, venku ji může vnímat přímo v prostoru.
Orientační doba prohlídky expozice je 90 minut. Zámek Kinských najdete na adrese Zámecká 3 ve Valašském Meziříčí. Muzeum běžně uvádí otevření od úterý do neděle, před návštěvou je však vhodné ověřit aktuální provozní dobu.