Kostel svatého Jakuba Většího je jednou z posledních výrazných stop někdejšího Krásna nad Bečvou. Městečko kdysi stálo naproti Meziříčí na druhém břehu Bečvy a obě sídla tvořila dvojměstí. Krásno bylo k Valašskému Meziříčí připojeno v roce 1924. Kostel tak připomíná nejen proměny sakrální architektury, ale také městskou historii, která se postupně spojila v jeden celek.
Středověký původ, pozdější přestavba
Nejstarší části stavby odborníci kladou do období od závěru 14. do poloviny 15. století. Z této doby se dochovala část zdiva lodi a dva kamenné portály. Kostel se v písemných pramenech objevuje až roku 1545. Tento letopočet je první známou písemnou zmínkou, nikoli datem založení stavby.
Současnou podobu kostela významně určila rozsáhlá renesanční přestavba ve druhé polovině 16. století. Loď byla rozšířena směrem k západu a vznikl nový presbytář. Nepravidelný půdorys může naznačovat, že stavební vývoj byl složitější už ve středověku. Když se návštěvník na stavbu podívá zvenčí, právě nepravidelnost jejího půdorysu pomáhá vnímat, že kostel nevznikl podle jediného plánu v jedné době.
Portál, který mohl změnit místo
Pozornost si zaslouží západní portál s lomeným obloukem a složitějším kamenným profilováním. Je možné, že byl přenesen z původního průčelí, jisté to však není. Jeho podoba patří k pozdně gotickým prvkům, které se v kostele zachovaly navzdory pozdějším úpravám. Spolu s dalšími kamennými detaily umožňuje číst na stavbě starší vrstvy, které by při pohledu na její celek mohly zůstat skryté.
Kostel je orientovaná jednolodní stavba s nepravidelným polygonálním závěrem. Nad šindelovou střechou se zvedá sanktusník, drobná věžička určená pro zvon. Vnější podobu tak utvářejí prvky různých období: středověké portály, renesanční rozsah stavby i pozdější úpravy. Není to jednolitá ukázka jednoho slohu, ale spíše soubor stop po postupném vývoji.
Požár a barokní vrstva
Další důležitou kapitolou byl požár v roce 1681. Místní historický přehled uvádí, že kostel po něm následujícího roku opravili. Datování dnešního krovu pomocí letokruhů skutečně ukazuje na rok 1682. Krov tak poskytuje konkrétní časový údaj, který propojuje stavební historii s událostí zaznamenanou v dějinách města.
Barokní období připomíná také vybavení interiéru. Dochoval se hlavní oltář s obrazem svatého Jakuba, barokní kazatelna a varhanní prospekt. Na portálu sakristie je letopočet 1749, který ukazuje na další stavební etapu. Areál kostela dříve obklopoval hřbitov sloužící Krásnu a okolí. Zanikl v souvislosti s josefínskými předpisy, podle nichž se pohřebiště přesouvala mimo centra obcí.
Co kostel prozrazuje dnes
Rozsáhlé opravy ve druhé polovině 20. století změnily také interiér. Odstraněn byl rovný omítaný strop, historická dlažba i část mobiliáře. Protože se k těmto zásahům nedochovalo dostatek dokumentace, některé otázky o starší podobě kostela zůstávají otevřené. I to připomíná, že stavební památka není vždy úplně čitelná a její příběh se skládá z dochovaných částí, písemných zpráv i odborných průzkumů.
Kostel stojí v Zámecké ulici, nedaleko zámku Kinských. Při procházce kolem lze sledovat jeho nepravidelný obrys, lomený západní portál, šindelovou střechu i sanktusník. Barokní vybavení je uvnitř, aktuální možnosti návštěvy a otevírací dobu je proto vhodné ověřit předem. I bez vstupu do interiéru však stavba nabízí neobvyklý pohled na dějiny Krásna: městečko, které už jako samostatné sídlo neexistuje, tu zanechalo jednu ze svých nejvýraznějších památek.