Krajka nemusí být jen ozdobou šatů nebo ukázkou dávného řemesla. V pražské Galerii Emilie Paličkové se tradiční postupy potkávají se současným designem a výtvarným experimentem. Výstavní prostor v budově textilní školy tak nabízí pohled na techniky, které se předávají po generace, ale stále nacházejí nové podoby.
Galerie jako okno do školních ateliérů
Galerii provozuje Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel. Školní výstavní prostor funguje od roku 2008 a představuje studentské práce i tematické výstavy. Pro návštěvníka je zajímavý právě tím, že ukazuje textilní tvorbu v procesu proměny: vedle osvojených řemeslných dovedností tu může být vidět také hledání osobitého výrazu.
Školní program propojuje výtvarnou přípravu s řadou konkrétních technik. Patří k nim paličkovaná a šitá krajka, výšivka, tkaní nebo tisk. Výstava tak může přiblížit nejen hotové dílo, ale i možnosti materiálu a způsob práce, které za ním stojí. Galerie zároveň pořádá prezentace hostujících umělců, takže se v ní potkává školní tvorba s širší scénou.
Od roku 1767 k dnešnímu vzdělávání
Kořeny krajkářského vzdělávání v Praze sahají podle školních materiálů do roku 1767. Za vlády Marie Terezie tehdy vznikla krajkářská škola, kterou navštěvovalo 118 dívek. Na její činnost navazovaly další vzdělávací instituce, dlouhá historie oboru však není totéž co nepřetržité působení dnešní školy v její současné podobě.
Tato tradice dává současným výstavám další rozměr. Krajka se tu neukazuje jako uzavřená kapitola dějin odívání, ale jako řemeslo, jehož principy lze využít i v novém kontextu. Přesná práce s vláknem a strukturou se může stát východiskem pro autorský objekt nebo prostorovou instalaci.
Emilie Paličková a proměna krajky
Jméno galerie připomíná krajkářku a pedagožku Emilii Paličkovou. Ve škole působila od roku 1919 do roku 1946, kdy přešla na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Profesorkou byla jmenována v roce 1923. Její působení propojuje historii školy s obdobím, kdy se textilní tvorba stále výrazněji stávala součástí uměleckého a designérského vzdělávání.
O tom, že tradiční technika může fungovat i v současném měřítku, svědčí školní projekt Kapky pro život. Monumentální objekt ze šité krajky škola představila na Expo v Miláně v roce 2015. Krajka se zde uplatnila jako prostorové dílo, nikoli pouze jako drobný doplněk. Právě takové příklady ukazují, jak se řemeslná zkušenost může proměnit v současný výtvarný jazyk.
Co čekat od návštěvy
Galerie sídlí na adrese U Půjčovny 1274/9 v Praze 1. Protože se nachází v budově školy, přístup veřejnosti se může řídit konkrétní výstavou a aktuálním programem. Před cestou je proto vhodné ověřit si, zda je galerie otevřená a za jakých podmínek.
Program se v průběhu školního roku proměňuje a zahrnuje například výstavy ateliérů, klauzurních či absolventských prací. Nejde tedy o stálou expozici, ale o příležitost setkat se s různými podobami textilního umění. Pro zájemce o pražskou kulturu je to způsob, jak objevit méně obvyklý výstavní prostor a zároveň nahlédnout do oboru, v němž se pečlivé řemeslo přirozeně potkává s novými nápady.