Na výpadovce z Trutnova směrem ke Krkonoším čeká na řidiče neobvyklý strážce města. Bronzová socha u obchodní zóny Krkonošská bývá někdy označována jako Krakonoš, přesnější jméno je však Rýbrcoul. Nejde o známého vousatého vládce hor z pohádek, ale o jeho mnohem starší a podstatně tajemnější předobraz.
Monument vytvořila trutnovská sochařka Paulina Skavová a na kruhovém objezdu byl instalován v září 2013. Jeho umístění není náhodné. Stojí na hlavní komunikaci vedoucí z města do Krkonoš, takže při výjezdu z Trutnova působí jako symbolická brána do horského kraje. Za postavou se navíc při vhodném pohledu otevírá horské panorama.
Rýbrcoul z doby před pohádkami
Podoba sochy vychází z heraldického zobrazení z roku 1561. Rýbrcoul na něm nepůsobí jako laskavý ochránce turistů ani jako pohádkový stařec. Je složený z různých zvířecích znaků: nechybějí jelení parohy, orlí hlava, zvířecí končetiny, lví ocas ani hůl.
Takové spojení odkazuje k dávným představám o horském duchu či démonovi. Výklad Rýbrcoula jako pohanského božstva nebo démona patří spíše do oblasti mytologie a symboliky než k jednoznačně doloženým historickým skutečnostem. Jisté však je, že tato podoba se výrazně liší od Krakonoše, jak ho známe z moderních ilustrací, filmů a televizních pohádek.
Právě v tom spočívá hlavní zajímavost trutnovské plastiky. Návštěvník tu nepotká další klasickou sochu vládce hor, ale připomínku starší vrstvy příběhů, které se ke Krkonoším vážou. Místní identita tak dostává divočejší, méně uhlazenou tvář.
Monument, který mění podobu podle směru
Socha měří přibližně tři metry, s podstavcem dosahuje celá instalace zhruba 4,5 metru a její hmotnost se blíží půl tuně. Její působení ale neurčují jen rozměry. Autorka pracovala také s tím, jak plastika vypadá z různých stran.
Při pohledu směrem k horám a průmyslové zóně je figura výrazně prostorová. Z bočního směru naopak působí téměř ploše, jako by se část jejího objemu ztrácela v siluetě. Tento rozdíl není v případě monumentu na kruhovém objezdu zanedbatelný. Lidé jej obvykle zahlédnou z projíždějícího auta a každý směr jízdy nabízí trochu jiný obraz.
Nejpůsobivější bývá situace při odjezdu z Trutnova do hor. Rýbrcoul se tehdy objevuje před řidičem jako výrazná silueta a krajina za ním pomáhá vysvětlit, proč byla socha umístěna právě sem. Není to objekt určený k podrobnému obcházení, ale spíše městský orientační bod a výtvarné gesto na cestě do Krkonoš.
Dvě tváře ducha hor v jednom Trutnově
Trutnov nabízí zajímavé srovnání. U obchodní zóny stojí moderní bronzový Rýbrcoul inspirovaný starým fantastickým zobrazením, zatímco v centru města na Krakonošově náměstí najdeme historickou Krakonošovu kašnu. Ta představuje klasičtější pojetí vládce hor.
Při jedné návštěvě tak lze sledovat, jak se obraz horského ducha proměňoval. Od tvora složeného ze zvířecích částí a obestřeného dávnou symbolikou vede cesta k postavě, kterou dnes vnímáme jako ochránce hor a součást české pohádkové tradice. Obě podoby přitom spojuje Trutnov a jeho poloha na okraji krkonošského prostoru.
Jak sochu navštívit
Rýbrcoul stojí uprostřed kruhového objezdu u obchodní zóny Krkonošská na výpadovce z Trutnova směrem k Peci pod Sněžkou. K plastice není určena běžná pěší cesta a na kruhový objezd není bezpečné vstupovat. Nejlépe ji lze vnímat z projíždějící komunikace nebo z okolí obchodní zóny, odkud se dá věnovat pozornost její siluetě i vztahu k okolní krajině.
Podnět k vytvoření monumentu vzešel od Jaroslava Rejmana z Hořic. Výrobu a instalaci pomohly pokrýt příspěvky místních soukromých firem, takže podle dobových informací plastika přímo nezatížila městský rozpočet. Dnes funguje jako výrazný uvítací bod Trutnova a připomínka, že Krakonoš má v české kultuře mnohem starší a podivuhodnější kořeny, než jaké známe z pohádek.