Uprostřed kerského lesa roste borovice, která jako by měla vlastní příběh už ve jméně. Krásná Pepina je jednou ze dvou stromových „sester“ z místní pověsti a zároveň skutečným místem na Naučné stezce Bohumila Hrabala. Její někdejší společnice Švarná Tonka už nežije, ale její torzo leží nedaleko. Procházka za oběma stromy tak není jen zastávkou u starých borovic: vede také krajinou, kterou si lidé po generace vyprávějí a kterou do literatury přenesl Bohumil Hrabal.
Dvě dívky na cestě lesem
Pověst vypráví o knížecí dceři Toničce a její komorné Pepičce. Když projížděly lesem, přepadli je loupežníci a začali o ně hrát v kostky. Dívky se v nebezpečí modlily za záchranu a kouzelná moc je proměnila ve dvě borovice. Tonička se měla stát Švarnou Tonkou, Pepička Krásnou Pepinou.
Je to folklorní vyprávění, nikoli zpráva o skutečné události. Právě takové příběhy však dávají místům další vrstvu: strom přestává být jen bodem na mapě a stává se postavou. Když návštěvník stojí u Pepiny, snadno si vybaví, že podle pověsti měla být kdysi člověkem, který hledal cestu z nebezpečí. Příběh zároveň vysvětluje, proč mají dvě borovice ženská jména a proč se o nich mluví jako o sestrách.
Strom na Hrabalově stezce
Krásná Pepina je borovice lesní a najdete ji na zastavení číslo 10 Naučné stezky Bohumila Hrabala. Nejlépe se k ní proto vydat při procházce po stezce, která návštěvníky provádí Kerskem. Samotný strom stojí v lesním porostu a nemá doloženou samostatnou poštovní adresu; orientace podle značení naučné trasy je praktičtější než hledání konkrétního domu.
Se jménem Pepiny se pojí také Hrabalovo literární dílo. Spisovatel o obou stromech psal ve Slavnostech sněženek; Švarná Tonka v jeho líčení vystupuje také jako Sličná Tonička. Setkání se stromem tak nabízí zvláštní spojení: čtenář zná jména z literatury, zatímco v lese může spatřit místo, k němuž se vztahují. Není třeba hledat velkou atrakci nebo rozsáhlé zázemí. Zajímavost spočívá právě v tom, že příběh, kniha a konkrétní strom zůstávají těsně vedle sebe.
Jedna borovice žije, druhá zůstala v torzu
Osudy obou „sester“ se rozešly. Pepina stále roste, zatímco Švarnou Tonku poškozovaly blesky a větry. Její koruna spadla na přelomu let 1994 a 1995 a torzo později vyvrátil orkán Kyrill v roce 2007. Spadlý kmen lze podle obecních informací v lese stále najít nedaleko Pepiny. Někdejší dvojice tak dnes není dvojicí živých stromů, ale místo stále připomíná jejich společný příběh.
Rozměry Pepiny se v obecních materiálech uvádějí v různých letech různě. Zpravodaj z roku 2014 zaznamenal obvod kmene 250 centimetrů a výšku 35 metrů, materiál z roku 2023 uváděl obvod 270 centimetrů. Jde o údaje zveřejněné v konkrétních letech, nikoli o aktuální měření. V roce 2023 se Pepina dostala mezi deset finalistů ankety Strom roku.
Jak Pepinu poznat a navštívit
Obecní zpravodaj uvádí, že borovice roste od roku 1781. Její stáří je však vhodné chápat jako tradičně uváděný či odhadovaný údaj, ne jako přesně doložené datum. I bez přesného letopočtu je zřejmé, že jde o strom, který pamatuje dlouhý čas a stal se výraznou součástí kerského lesa.
Krásná Pepina leží v Kersku, lokalitě náležející pod obec Hradištko ve Středočeském kraji. Zastavení na naučné stezce je dobrým důvodem zpomalit a všímat si nejen mohutného kmene, ale i okolního lesa. Nedaleko ležící torzo Tonky dodává návštěvě tišší, zamyšlený tón: stromy mohou přežít v pověstech a knihách i poté, co jejich život v lese skončí.