Jen málokteré české město dokáže tak přesvědčivě ukázat, jak bohatství z podzemí změnilo podobu celého sídla. Kutná Hora vyrostla díky těžbě stříbrné rudy v jedno z nejvýznamnějších středověkých center v zemi. Její historické centrum, chrám sv. Barbory a sedlecká katedrála jsou od roku 1995 zapsány na seznamu UNESCO.
Nejlepší způsob, jak město poznat, je vyrazit pěšky. Středověká uliční síť není jen malebnou kulisou – její podoba souvisí s někdejší těžbou stříbra. Nad úzkými ulicemi se zvedají věže, měšťanské domy, paláce i kostely, které připomínají dobu, kdy Kutná Hora patřila ke královským městům.
Od chrámu svaté Barbory po jezuitskou kolej
Dominantou města je chrám sv. Barbory, pozdně gotická stavba zasvěcená patronce horníků. Už zvenčí zaujme výrazným panoramatem a složitou architekturou, uvnitř pak překvapí výzdobou, která nesoustředí pozornost pouze na náboženská témata. Některé fresky zachycují také světský život horního města, práci v dolech a zpracování stříbra.
Od chrámu vede přirozená procházka Barborskou ulicí kolem někdejší jezuitské koleje. Rozlehlý barokní areál dnes využívá Galerie Středočeského kraje GASK. Její výstavy a stálé expozice zaměřené na moderní a současné umění vytvářejí zajímavý kontrast ke středověkým stavbám v okolí. Historickou procházku tak lze snadno doplnit o pohled na české umění posledních desetiletí.
Cestou stojí za pozornost také Kamenná kašna. Pozdně gotická stavba nebyla pouze ozdobou veřejného prostoru – podle městských materiálů sloužila jako rezervoár a pomáhala zásobovat Kutnou Horu pitnou vodou.
Hrádek a Vlašský dvůr: když město žilo ze stříbra
V Hrádku sídlí České muzeum stříbra a právě zde se historie města dostává doslova pod kůži. Okruh Cesta stříbra vysvětluje, jak se ruda těžila, zpracovávala a měnila v mince. Součástí návštěvy je replika důlního díla, původní těžní stroj poháněný koňmi, takzvaný trejv, i úsek autentického středověkého dolu.
Sestup pod zem měří přibližně 250 metrů. Návštěvníci dostávají helmu se svítilnou a hornickou halenku s kápí, které se říká perkytle. Úzké chodby připomenou, že za nádherou chrámů a paláců stála fyzicky náročná a nebezpečná práce. Prohlídka proto není vhodná pro každého, zejména pro osoby s klaustrofobií nebo některými zdravotními obtížemi.
Jen kousek od Hrádku se nachází Vlašský dvůr, původně opevněné sídlo, které král Václav II. roku 1300 přeměnil v centrální královskou mincovnu. Právě tady se soustředila ražba pražského groše. Areál však nebyl jen mincovnou: sloužil také jako královský palác a odehrály se v něm významné okamžiky českých dějin. Prohlídkové trasy dnes představují mincovnu, královský palác, audienční síň i kapli sv. Václava.
V roce 2026 může návštěvu Hrádku doplnit výstava Lesk a bída. 300 let od poslední mince Vlašského dvora. Od 17. dubna do 17. listopadu připomíná dějiny kutnohorské mincovny až do poslední mince vyražené roku 1726. K vidění mají být mince, historická razidla, model mincovny i faksimile vzácných písemností. Protože jde o časově omezenou výstavu, vyplatí se před cestou ověřit její aktuální režim.
Sedlec nabízí barokní gotiku i tichou připomínku minulosti
Historické centrum a Sedlec od sebe dělí přibližně půldruhého kilometru, proto je praktické plánovat je jako dvě části výletu. V Sedlci stojí katedrála Nanebevzetí Panny Marie, původně cisterciácký konventní chrám. Na počátku 18. století jej při obnově upravil Jan Blažej Santini a uplatnil zde svou osobitou koncepci barokní gotiky.
Jen několik kroků od katedrály se nachází sedlecká kostnice. Její výzdoba z lidských kostí patří k nejznámějším a zároveň nejneobvyklejším památkovým interiérům v Česku. Místo působí spíše tiše a meditativně než jako atrakce, přesto v sobě nese tajemnou atmosféru, kvůli níž se Sedlec stal pevnou součástí kutnohorského výletu. Kostnice má omezenou kapacitu a vstup se váže na konkrétní datum a čas, takže rezervace předem může ušetřit zklamání.
Prakticky na cestu
Centrum Kutné Hory je nejpříjemnější projít pěšky. Logický okruh vede od chrámu sv. Barbory přes jezuitskou kolej a Kamennou kašnu k Hrádku a Vlašskému dvoru, zatímco Sedlec je vhodné zařadit jako samostatnou část programu. Prohlídku Hrádku a důlního díla je dobré rezervovat předem; muzeum upozorňuje také na omezenou bezbariérovost objektu. Otevírací doby, ceny a podmínky návštěvy se mohou měnit, proto je před výletem ověřte u jednotlivých památek.