Lázně Bělohrad spojují lázeňský klid s překvapivě pestrou nabídkou výletů. Město v podkrkonošské krajině může být příjemnou základnou pro pěší i cyklistické výpravy, při nichž se střídají lesy, vyhlídky, historické památky a menší města s osobitou atmosférou. Kdo přijede za odpočinkem, nemusí zůstávat pouze v lázeňském areálu.
Od slatinných lázní k městské historii
Lázeňská tradice se v Bělohradu začala rozvíjet v 19. století. První dřevěná lázeňská bouda u Javorky vznikla roku 1872, za skutečný počátek slatinných lázní se však považují pokusy hraběnky Anny z Asseburgu s místní rašelinou v roce 1885. O tři roky později byly lázně úředně uznány za léčivé. Později přibyly další lázeňské budovy, sirnoželezitý pramen Anna-Mariánský a také hotel Grand.
Dnešní lázeňské zařízení se zaměřuje mimo jiné na onemocnění pohybového ústrojí a další zdravotní potíže. Vedle léčebných pobytů nabízí také kratší pobyty a procedury pro samoplátce. Konkrétní možnosti se mění, proto je vhodné ověřit aktuální nabídku přímo u provozovatele. Pro návštěvníka, který přijíždí především poznávat okolí, je důležitá hlavně zdejší klidná atmosféra a snadná dostupnost pěších tras.
Dominantou města je barokní zámek, jehož podoba vznikala kolem roku 1721. Původně renesanční tvrz byla přestavěna za Bertolda Viléma z Valdštejna; s návrhem bývá spojován Jan Blažej Santini Aichel, tato souvislost je však uváděna jako možná. Na zámek navazuje park s oranžérií. Ta kdysi sloužila pro pěstování jižních plodů a okrasných dřevin, dnes připomíná také místního rodáka Karla Václava Raise. Uvnitř je vystaven model historického Bělohradu kolem roku 1850.
Po stopách K. V. Raise a na Byšičku
Raisovo jméno je s městem spojené hned několika místy. Spisovatel, který ve svém díle realisticky zachycoval venkovský život a osudy starších lidí, se v Lázních Bělohrad narodil. Jeho osobnost připomíná památník v oranžérii i naučná stezka.
Jedním z nejpříjemnějších kratších výletů je okruh Brtev–Byšička–minigolf, dlouhý přibližně šest kilometrů. Trasa vede kolem Bažantnice, kde najdete přírodní amfiteátr, tenisové kurty a altánek s obnoveným vrtem. Pokračuje k rybníku a poutnímu kostelíku svatého Petra a Pavla na Byšičkách. Právě odtud se otevírá působivý pohled do okolní krajiny.
Pro delší výpravu je určena jedenáctikilometrová stezka Po stopách K. V. Raise. Z Lázní Bělohrad vede přes Byšičky až na Zvičinu a propojuje literární připomínky s přírodními zajímavostmi. Další možnosti představují trasa podél Javorky, okruh kolem radnice, zámku a místa U Lva nebo dvanáctikilometrová cesta Kamennou hůrou. Ta je podle města vhodná i pro výlet s kočárkem a pro horské kolo, přesto je dobré před cestou ověřit aktuální stav značení a povrchu.
Pecka, Zvičina i výhledy od Hořic
Podzvičínsko nabízí výlety, které už vyžadují delší pěší trasu, jízdní kolo nebo krátký přejezd autem. Výrazným cílem je hrad Pecka, jehož počátky se kladou na přelom 13. a 14. století. S hradem je spojen Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, humanista, cestovatel a hudební skladatel. Prohlídkové okruhy představují například jeho pracovnu, rytířský sál a černou kuchyni, další část vede do sklepů s expozicí mučírny, hodovní síně nebo lázničky.
Na opačnou stranu lze zamířit k Hořickému chlumu. Rozhledna zde stojí od roku 1998 jako součást telekomunikační věže a z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 metrů nabízí pohled na Zvičinu, Krkonoše, Jičínskou pahorkatinu, Hořice i Polabí. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout také směrem k Broumovsku a Orlickým horám.
Cyklisté si mohou vybrat z tras dlouhých zhruba 26 až 39 kilometrů. Vedou například přes Pecku, Miletín, Zvičinu, Hořice, Novou Paku nebo Konecchlumí. Každý směr nabízí jiný charakter krajiny i jiný důvod k zastavení: od hradních interiérů přes městské památky až po regionální speciality, jako jsou hořické trubičky, miletínské modlitbičky nebo novopacké pivo.
Raisův rok jako další důvod k návštěvě
Rok 2026 přináší do města výraznou kulturní připomínku. Lázně Bělohrad si připomínají sto let od úmrtí Karla Václava Raise výstavou Karel Václav Rais: Komu bylo z Hůry dáno…, plánovanou od 9. července do 31. října 2026. Na září město avizuje také konferenci věnovanou Raisovi a první ročník turistického pochodu Raisovým Podzvičinskem.
Začít lze v turistickém informačním centru na náměstí K. V. Raise, kde návštěvníci získají aktuální informace k trasám a místnímu programu. Lázně Bělohrad tak dobře fungují jako pomalý výletní bod: dopoledne lze věnovat parku a krátké procházce, odpoledne vyrazit na Byšičku či za výhledem a další den si naplánovat Pecku, Zvičinu, Hořice nebo Miletín.