V historické oranžerii v zámeckém parku se potkávají dvě podoby Lázní Bělohradu: někdejší zahradnické zázemí šlechtického sídla a připomínka spisovatele, který se tu narodil. Památník K. V. Raise tak není jen místem věnovaným jednomu autorovi. Je také zastávkou při poznávání proměn města a jeho parku.
Oranžerie, která změnila účel
Empírovou budovu nechala v roce 1831 postavit tehdejší majitelka panství Antonie Stillfriedová. Sloužila k pěstování jižních plodů a okrasných dřevin – tedy rostlin, které potřebovaly chráněné prostředí. Oranžerie patřila k zámeckému parku od jeho počátků a původnímu účelu sloužila podle města až do 50. let 20. století.
Novou kapitolu otevřel rok 1959, kdy se připomínalo sté výročí narození Karla Václava Raise. Budova se tehdy proměnila v jeho památník. Zahradnická stavba tak získala další vrstvu: vedle příběhu někdejšího panství začala uchovávat i paměť na místního rodáka a jeho literární dílo.
Bělohrad kolem roku 1850 jako na dlani
K nejzajímavějším exponátům patří model starého Bělohradu. Vznikal v zimě 1958–1959 pro připravovanou expozici a zobrazuje město přibližně v době, kdy vyrůstal budoucí spisovatel. Nejde přitom o volnou představu: podkladem byla indikační skica z roku 1842.
Na vzniku modelu se podílelo několik lidí. Marie Hrnčířová shromažďovala historické podklady, Bohuslav Hrnčíř vytvořil modely budov a František Koubek namaloval krajinu. Výsledkem je prostorový pohled na město, který návštěvníkům pomáhá představit si Bělohrad v Raisově době. Místo pouhého výčtu historických údajů nabízí konkrétní obraz ulic a zástavby – a vybízí k porovnání s dnešním městem.
Spisovatel spojený s Podzvičinskem
Karel Václav Rais se narodil v Lázních Bělohradě 4. ledna 1859. Jeho literární tvorba je spojována s realistickým pohledem na venkovský život, který neidealizuje. Právě rodiště a širší kraj Podzvičinska proto pomáhají zasadit jeho dílo do prostředí, z něhož vyrůstalo.
Památník je věnován Raisovu životu a tvorbě i historii města. Je však dobré počítat s tím, že podoba prostoru se může měnit. Městské informace z roku 2025 popisovaly oranžerii také jako galerii a kulturní prostor pro příležitostné akce a zmiňovaly plán obnovy. Před návštěvou je proto vhodné ověřit, zda je expozice přístupná a jaké jsou aktuální možnosti prohlídky.
Park s dalšími historickými stopami
Samotná oranžerie je součástí návštěvy zámeckého parku. Pozornost tu přitahuje také pískovcová skulptura lva na helmě, která souvisí s erbem Bertolda Viléma z Valdštejna. V jejím okolí je od roku 1976 umístěno lapidárium vrchnostenských hraničních mezníků. Park se po roce 1884 rozšířil na západní straně o hospodářskou část.
V roce 2025 město představilo záměr oranžerii obnovit a revitalizovat přilehlou část parku. Plán počítal s novým kulturním a přírodovědným využitím i s výtvarnou expozicí Roberta Smolíka. Šlo tehdy o záměr spojený s žádostí o dotaci, nikoli o potvrzení dokončené rekonstrukce. Pro návštěvníka je to další připomínka, že historické místo není uzavřenou kapitolou, ale prostorem, jehož využití se může dál vyvíjet.
Památník najdete na adrese Barákova 3 v Lázních Bělohradě, v zámeckém parku. Aktuální přístupnost a nabídku expozic je vhodné před cestou ověřit u Městského kulturního střediska Lázně Bělohrad.