Ve skalní stěně nad Divokou Orlicí se ukrývá malá jeskyně, kterou místní tradice spojuje s Ledříčkem, loupežníkem přezdívaným Jánošík Orlických hor. Právě po něm dostala jméno celá Ledříčkova skála. Dnes je jedním z nejzajímavějších zastavení v přírodní rezervaci Zemská brána u Klášterce nad Orlicí – místě, kde má výlet podél řeky výraznou přírodní i příběhovou atmosféru.
Skály vytesané Divokou Orlicí
Zemská brána chrání skalnaté údolí Divoké Orlice a řadu pozoruhodných geologických útvarů. Rezervace byla vyhlášena v roce 1987 a rozkládá se přibližně na 91,6 hektaru. Její podloží tvoří dvojslídné ruly, které se v údolí objevují v podobě skalních výchozů, balvanů a strmých stěn.
Ledříčkova skála patří k nejvýraznějším z nich. Samotná skalní stěna u řeky dosahuje podle turistických popisů zhruba 15 metrů, širší skalní svah je v některých materiálech uváděn jako podstatně vyšší. Rozdíl vyplývá z toho, zda se popisuje pouze svislá stěna, nebo celý skalní útvar. Ve skále jsou také výklenky a menší jeskyňky, z nichž nejznámější je právě Ledříčkova jeskyně.
Legenda o Jánošíkovi Orlických hor
Podle regionálního vyprávění se Ledříček v jeskyni ukrýval téměř dvacet let. Měl brát bohatým a pomáhat chudým, unikat pronásledovatelům a podle potřeby využívat různé převleky. Jeho příběh tak zapadá do známého loupežnického folkloru, který dal vzniknout řadě podobných postav v českých horách.
Vyprávění o Ledříčkově konci je dramatičtější. Když se měl pokoušet uprchnout před vojáky a vyšplhat zpět do svého skalního úkrytu, údajně se mu přetrhlo lano a po pádu zahynul. Tento příběh je však třeba chápat jako pověst a součást místní tradice. Ověřené přírodní materiály k rezervaci jeho životopis historicky nedokládají. Síla místa proto nespočívá jen v tom, zda loupežník skutečně žil přesně tak, jak vypráví legenda, ale také v tom, jak přirozeně se jeho příběh spojil s nepřístupně působícími skalami.
Výlet Zemskou bránou
Ledříčkova skála je součástí návštěvnicky atraktivní trasy údolím Divoké Orlice. Podél řeky vede modře značená turistická cesta a také naučná stezka s informačními panely a interaktivními prvky. Výlet lze spojit s návštěvou Pašerácké lávky a dalších skalních výchozů. V balvanitém řečišti se nacházejí také obří hrnce, které vznikaly působením proudící vody a kamenů.
Nejbližší nástupní místo bývá spojováno se silničním mostem, u něhož je menší odstavná plocha pro několik automobilů. Parkování je omezené a před cestou je vhodné ověřit aktuální situaci. Trasa vede přírodním terénem, takže je třeba počítat s kameny, nerovnostmi a místy vlhkou cestou, zejména po dešti nebo při vyšším stavu vody.
Rezervace není jen kulisou příběhu
Zemská brána má význam také pro rostliny a živočichy. V rezervaci se objevuje například bledule jarní, kamzičník rakouský, lilie zlatohlavá, oměje nebo jednokvítek velkokvětý. U řeky lze zahlédnout skorce vodního a vzácně také ledňáčka. Skály a balvany jsou cenné rovněž pro lišejníky – právě zde byla nalezena řada významných druhů Orlických hor.
Návštěvníci by proto měli zůstat na cestách, nevstupovat do nepřístupných míst a nepokoušet se lézt po skalách. Ledříčkova jeskyně je součástí chráněného skalního útvaru a není důvod zasahovat do jejího okolí. Správa území zároveň upozorňuje, aby lidé na balvanech nestavěli kamenné „mužíky“ a ponechali rezervaci v co nejpřirozenějším stavu.
Ledříčkova skála tak nabízí víc než krátkou zastávku u zajímavého kamene. Je místem, kde se potkává geologie Orlických hor, síla řeky, vzácná příroda a příběh, který se po generace předává jako pověst. Kdo se vydá Zemskou bránou od Klášterce nad Orlicí, může si jeho vlastní podobu vytvořit přímo v krajině, která mu dala vzniknout.