Na jednom místě tu stojí vedle sebe pestré talíře s květinami a keramické postavy zachycující výjevy z běžného života. Muzeum letovické keramiky připomíná dvě odlišné výrobní tradice, které se v meziválečné době rozvíjely v Letovicích: užitkové nádobí Josefa Mrázka a figurální keramiku z továrny Františka Pexidera. Jejich spojení nabízí neobvyklý pohled na dobu, kdy se keramika stávala současně součástí domácnosti i svébytným uměleckým předmětem.
Od venkovských krojů k modernímu designu
Josef Mrázek spustil výrobu v Letovicích roku 1924. Jeho keramika zaujme na první pohled barvami a ručně malovanými motivy. K rané výzdobě ho inspirovaly mimo jiné sváteční kroje venkovských žen a obrazy Joži Úprky. Lidové podněty se tak přenesly na předměty určené pro každodenní používání, aniž by ztratily výraznou dekorativnost.
Mrázkova tvorba se ale neomezovala na jediný styl. V expozici se objevují také kubisticky pojaté kusy a jeho práci ovlivnil rovněž František Kupka. S touto proměnou bývá spojováno takzvané Mrázkovo období art deco. Podle městského zpravodaje z roku 2025 tehdy výstava představovala přes 800 kusů ručně malovaného stolního nádobí; tento počet je proto vhodné chápat jako údaj vztahující se k tehdejšímu stavu expozice.
Keramika z Letovic mířila i za oceán. Po emigraci do Spojených států založil Mrázek v New Yorku firmu Czech Peasant Art Company a jeho výrobky se uplatnily také na americkém trhu. V roce 1926 získala jeho keramika zlatou medaili na světovém trhu ve Philadelphii. Příběh tak spojuje místní tovární výrobu s mezinárodním obchodem i s proměnami vkusu první republiky.
Figurky, které vyprávějí o meziválečném životě
Druhá část muzea představuje figurální keramiku z Pexiderovy továrny. Její předměty se nesoustředí jen na dekoraci nádobí: v centru pozornosti jsou postavy, výjevy a drobné příběhy. Náměty zachycují každodenní život i zábavu meziválečného období, takže keramické sošky mohou působit jako malá obrazová svědectví o tehdejší společnosti.
Mezi autory, jejichž práce expozice připomíná, patří Rudolf a Emil Hlavicovi nebo František Hořava. Kromě hotových výrobků návštěvníci uvidí také formy a reliéfy, které přibližují samotný vznik keramických předmětů. Právě tento pohled do výrobního zázemí pomáhá pochopit, že za výslednou podobou stála nejen řemeslná práce, ale také sochařské uvažování a příprava modelu.
Muzeum jako mapa místní průmyslové historie
Výstava nezůstává jen u dvou hlavních továren. Doplňuje ji keramika z Kunštátu a Olomučan i obrazy Letovic, na nichž lze spatřit také Mrázkovu továrnu. Muzeum tak propojuje samotné výrobky s místy a prostředím, ve kterém vznikaly. Budovu někdejší továrny je přitom třeba odlišovat od muzea: jde o jinou adresu a podle informací místní střední školy je od roku 2010 kulturní památkou.
Pro rodiny může být příjemným doplněním prohlídky skřítek Střípek, který provází návštěvníky a souvisí také s naučnou stezkou Spřízněni hlínou. Keramika se díky tomu nepředstavuje jen jako soubor exponátů, ale jako téma, které lze objevovat v širším okolí i s dětmi.
Kam se vydat
Muzeum sídlí v areálu bývalého Tylexu na adrese Brněnská 20/3 v Letovicích; vstup se podle městského zpravodaje uvádí z ulice Zámecká. V roce 2025 zpravodaj informoval o pravidelném provozu ve čtvrtek a v sobotu, otevírací dobu i možnost návštěvy mimo ni je však před cestou dobré ověřit u provozovatele. Letovická expozice stojí za zastavení zejména pro ty, kdo chtějí poznat, jak se v jednom městě propojily lidová inspirace, moderní design, sochařství a průmyslové dědictví.