Levnov patří k místům, kde je krajina stejně působivá jako samotná památka. Zřícenina stojí na vysokém, skalnatém a dnes zalesněném ostrohu nad soutokem řeky Oslavy a říčky Chvojnice. Ze tří stran ji chránily strmé svahy a mezi hradem a okolním terénem vzniklo převýšení až kolem 110 metrů. Výsledkem je poloha, která návštěvníka zaujme i přesto, že se z původního hradu dochovalo jen omezené množství zdiva.
Hrad, který dlouho čekal na své jméno
V okolí Ketkovic se zřícenina po dlouhou dobu označovala především jako Ketkovický hrad nebo Ketkovák. Teprve ve 20. století byla ztotožněna s historicky doloženým hradem Levnov. K tomuto určení přispělo badatelské úsilí kolem roku 1971. Nešlo tedy o objevení neznámé zříceniny, ale o postupné objasnění její totožnosti.
Nejstarší bezpečně uváděná zmínka pochází z roku 1346. Založení hradu lze podle archeologických poznatků předpokládat přibližně ve třetině 14. století. Některé výklady připouštějí také starší zprávu z roku 1295, její vztah k Levnovu však není jistý. Hrad tak nejspíš vznikl jako dobře chráněné šlechtické sídlo v členité krajině nad řekou.
Co z hradu zůstalo
Levnov měl takzvanou palácovou dispozici. Hlavní stavbou byl zalomený palác, jehož přední dvouprostorová část měřila přibližně 23 krát 10 metrů. Zdi dosahovaly tloušťky až 2,6 metru, což připomíná, že nešlo o drobnou tvrz. Zadní část paláce měla podle dochovaných fragmentů zhruba 19 krát 7,5 metru.
Předhradí se rozkládalo na boční skalnaté terase. Nejvýraznějším pozůstatkem je hradební zeď se třemi mohutnými opěrnými pilíři. Do předhradí vedla věžovitá brána a přístup z náhorní planiny chránil příkop široký přibližně 35 metrů. Opevnění na šíji mělo dvě stavební fáze a podle památkových poznatků bylo patrně z velké části dřevěné. Chráněná plocha archeologické lokality činí 12 362 metrů čtverečních.
Rozbořený kvůli neklidné době
Levnov zanikl v roce 1442, kdy byl záměrně rozbořen. Velké bloky zdiva sesunuté do příkopu dodnes dokládají, že nešlo jen o postupné chátrání. Násilné boření potvrzují také písemné prameny.
Zánik hradu souvisel s působením ozbrojených družin v neklidné době po husitských válkách. Podle dochovaných zpráv měl být Levnov vykoupen od právoplatného majitele a následně odstraněn, aby nemohl sloužit jako opěrný bod loupeživých oddílů. Přesný průběh obsazení ani dobytí však není zcela jasný. Jisté je především rozhodnutí hrad zlikvidovat, nikoli jej dále využívat.
Výhledy do údolí Oslavy a Chvojnice
Dnešní návštěva Levnova je především pěším výletem krajinou. Hrad leží v údolí Oslavy a Chvojnice, které nabízí hluboké meandry, skalní stěny, dubové a borové lesy i zbytky nivních luk. Území je chráněno jako evropsky významná lokalita a zasahuje sem také režim přírodní rezervace. Cenné jsou zde například skalní biotopy, suché trávníky, suťové lesy a vodní toky s výskytem vzácných druhů.
Výrazným místem v okolí je vyhlídka Panorama s pohledem na meandr Oslavy zvaný Čertův jazyk. Výlet lze spojit také s návštěvou zříceniny Kraví Hora a s delší trasou údolím. K hradu se dá dojít po značených cestách například z Ketkovic, od železniční stanice Vysoké Popovice nebo z prostoru Oslavan a Čučic. Stav cest se může měnit podle počasí a údržby, proto je vhodné vycházet s turistickou mapou a počítat s místy náročnějším terénem.
Na návštěvu bez pokladny, ale s respektem
Levnov nemá klasický návštěvnický provoz, pokladnu ani pravidelnou otevírací dobu. Jde o volně přístupnou lokalitu v krajině. Právě proto je třeba dávat pozor na skalní hrany, prudké svahy a okolí příkopů. Zachované zdivo nemusí být z každého místa dobře viditelné; výrazněji se uplatní při pohledu z protějších svahů nebo z údolí.
Protože jde o významnou archeologickou lokalitu, neměli by návštěvníci odnášet kameny, zasahovat do konstrukcí ani vyhledávat nálezy povrchovým či hlubším sběrem. Levnov nejlépe vynikne jako součást celého výletu: jako připomínka středověkého hradu, vyhlídka nad dramatickou krajinou a tiché místo, kde historii čtou spíše tvary terénu než zachované budovy.