Jednou z nejvýraznějších dominant Liběchova je mohutný platan v zámeckém parku. Jeho koruna připomíná, že zdejší areál není jen architektonickou památkou, ale také místem, kde se po staletí proměňovala zahrada, krajina i společenský život. Zámek stojí v centru města na pravém břehu Labe, nedaleko soutoku s Liběchovkou.
Od tvrze k baroknímu sídlu
Počátky liběchovského panského sídla sahají ke středověké tvrzi, která chránila významné místo v blízkosti vodních toků. Liběchov se v písemných pramenech objevuje už na počátku 14. století. Ve druhé polovině 16. století byla tvrz přestavěna na plně kamenný dvoupodlažní objekt okrouhlého půdorysu. Vodní příkop mu propůjčoval podobu renesančního vodního hrádku.
Výraznou proměnu přineslo 18. století, kdy panství získali Pachtové z Rájova. Za Jana Jáchyma Páchty a jeho syna Huberta Karla vznikla přibližně v letech 1720 až 1730 barokní podoba zámku, spojovaná s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Původní podkovovité jádro doplnilo nové obdélné křídlo a sídlo získalo reprezentativnější charakter.
Mezi cenné části interiéru patří sala terrena v přízemí a slavnostní sál v patře. Na výzdobě a zvelebení panství se podle historických materiálů podíleli také Matyáš Bernard Braun, Václav Vavřinec Reiner a Jan Petr Molitor. Sochařské prvky spojované s Braunovou dílnou lze najít v areálu i dnes.
Veithové, Navrátil a začátky Václava Levého
Na počátku 19. století se liběchovské panství dostalo do rukou podnikatele Jakuba Veitha a jeho syna Antonína. Po požáru v roce 1811 prošel zámek klasicistní úpravou. Antonín Veith pak Liběchov proměnil v místo, kde se setkávali představitelé českého kulturního a politického života. Mezi hosty patřili například František Palacký, Josef Jungmann nebo Bernard Bolzano.
Do této kulturní atmosféry patří také malíř Josef Navrátil. Pro zámek vytvořil nástěnné malby, zejména v sala terreně a orientálním sále. Výzdoba pracuje s motivy inspirovanými příběhem Eposu o Vlastě a dodnes připomíná dobu, kdy šlechtická sídla sloužila nejen k bydlení, ale také jako centra umění a společenského života.
S Liběchovem je neodmyslitelně spojen i sochař Václav Levý. V mládí zde působil jako zámecký kuchař, později se stal autorem pozoruhodných skalních plastik v okolní krajině. Výlet lze proto spojit s návštěvou Klácelky, Harfenice, Hada nebo Čertových hlav.
Park s platany a historickými dřevinami
Zámecký areál zahrnuje vedle samotné budovy také zahradu, park, oranžerii, sýpku, mlýn, vstupní bránu a další hospodářské objekty. Původní barokní zahrada se nedochovala v celém rozsahu. V 19. století se postupně měnila v krajinářský park, který měl působit volněji a přirozeněji.
Park byl osazován neobvyklými a cennými dřevinami. Historické soupisy uvádějí například tsugu kanadskou, převislý habr, ořešák popelavý, javor stříbrný, jírovec žlutý, kaštanovník jedlý, dřezovec trojtrnný nebo liliovník tulipánokvětý. Výraznou dominantou je platan javorolistý, který regionální a turistické materiály popisují jako jeden z nejpůsobivějších stromů areálu. Jeho přesné současné rozměry však nejsou spolehlivě ověřené, stejně jako dnešní stav všech historických dřevin.
Zámek po povodni a dnešní návštěva
Osudovou událostí novodobých dějin se stala povodeň v srpnu 2002. Voda zaplavila zámek i zahradu do několika metrů a těžce poškodila přízemní prostory. Sbírky asijských kultur, které zde byly od roku 1975 vystaveny v rámci Muzea asijských kultur odborně spojeného s Náprstkovým muzeem v Praze, byly po povodni odvezeny a do Liběchova se už nevrátily.
Zámek je od té doby veřejnosti zpřístupňován jen omezeně. V roce 2023 se uskutečnily mimořádné komentované prohlídky, aktuální městské informace však nadále upozorňují na nepřístupnost interiérů. Při běžné návštěvě je proto nejjistější počítat s prohlídkou exteriéru a přístupné části zahrady. Vyplatí se ověřit aktuální režim přímo u města.
V centru Liběchova od roku 2025 probíhá také revitalizace veřejných prostranství. Projekt počítá s úpravou vodních kanálků, menšími tůněmi, lávkami, novou zelení a pobytovými místy. Nejde však o totéž co obnova historického zámeckého parku. I tak může nový veřejný prostor návštěvu zámku příjemně doplnit a ukázat, jak se Liběchov snaží navázat na svou vodní i zahradní tradici.