V Bohdanči se historie neukrývá jen v kronikách. Připomíná ji také lípa na náměstí před farou, vysazená 28. října 1968, přesně v den padesátého výročí vzniku Československa. V době, kdy Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy, se z výsadby stal tichý projev občanské svobody a vztahu k vlastní zemi.
Výsadba ve chvíli, kdy město pracovalo
Lípu srdčitou zasadili učitelé místní základní školy Jindřich Konečný a Bohumil Nohel. Byli u toho žáci, mezi nimi i deváťačka Jitka Ševčíková, která přednesla báseň Olgy Scheinpflugové. Jindřich Konečný při příležitosti také promluvil o tehdejších politických událostech. Přítomni byli ředitel školy Josef Starý a Ladislav Kopecký, zástupce předsedy místního národního výboru.
Začalo se ve 13 hodin, kdy většina obyvatel byla v zaměstnání. Podle vzpomínky zveřejněné městem měla nenápadná organizace pomoci tomu, aby výsadba proběhla v klidu, i v době přítomnosti sovětských vojsk. Nešlo tedy o velké veřejné shromáždění, ale o čin, jehož význam spočíval i v tom, že se vůbec uskutečnil.
Podrobnosti zachycuje městský zpravodaj prostřednictvím písemné vzpomínky Boženy Konečné, manželky jednoho z iniciátorů. Právě na jejím svědectví město založilo přihlášku stromu do ankety Strom roku. Příběh tak spojuje lidi, kteří byli u výsadby, s těmi, kdo jej později předali dalším generacím.
Strom svobody u fary
Lípa má své místo v běžném veřejném prostoru města, na náměstí před farou. Její koruna podle profilu ankety chrání sochu svatého Jana Nepomuckého. Vedle sebe tu tak stojí živá připomínka události z roku 1968 a socha světce, který je s českou krajinou spojený po staletí.
Označení „strom svobody“ vystihuje okolnosti jejího zasazení. Neznamená však samo o sobě, že je lípa formálně vyhlášena za památný strom podle předpisů ochrany přírody. Její význam je především historický a místní: připomíná konkrétní datum, konkrétní lidi a způsob, jakým se rozhodli dát najevo svůj postoj.
Od místní vzpomínky k celostátní pozornosti
V roce 2018 se Bohdanečská lípa dostala mezi finalisty ankety Strom roku, která tehdy nesla podtitul Stromy svobody. V hlasování obsadila druhé místo. Pro strom, jehož příběh dlouho uchovávala především místní paměť, to znamenalo pozornost daleko za hranicemi města.
Profil ankety připomíná také odchod posledního sovětského vojáka z města po 23 letech. Tento údaj patří k příběhu, jak jej představila anketa; samotná lípa ale nejvýrazněji odkazuje k jednomu konkrétnímu dni roku 1968. Její poselství není třeba doplňovat velkými slovy: stačí vědět, proč byla zasazena a kdo u toho stál.
Krátká zastávka při návštěvě Bohdanče
Lípu lze navštívit na náměstí před farou v Lázních Bohdanči. Nejde o místo s návštěvnickým zázemím ani stanovenými prohlídkami; je součástí veřejného prostoru města. Při procházce se tu dá na chvíli zastavit a všimnout si, jak se příběh velkých dějin uchoval v nenápadném místním gestu.
Bohdanečská lípa je zajímavá právě tím, že její příběh nezačíná u mimořádných rozměrů nebo vzácného přírodního úkazu. Začíná rozhodnutím zasadit strom v den, který měl pro Československo zvláštní význam, navzdory tehdejším okolnostem. A pokračuje péčí o vzpomínku, kterou si předávali učitelé, žáci i rodina jednoho z mužů stojících u výsadby.