Lišov si lze představit jako město, kde se vedle sebe potkávají dvě výrazné tradice: výroba nábytku a blatský lidový oděv. Právě toto spojení přibližuje Muzeum Františka Miroslava Čapka. Jeho expozice ukazuje, že místní identitu netvořila jen práce v dílnách, ale také podoba každodenního a svátečního života v krajině na okraji Blat.
Od nářadí k příběhu nábytkářského města
Lišov byl po dvě století spojený především s nábytkářstvím. Muzejní expozice tuto tradici nepředstavuje jen jako obecnou vzpomínku na někdejší řemeslo. Návštěvník tu najde pracovní nástroje, výrobky i náčrty a plány, které přibližují, jak se nábytek navrhoval a vyráběl. Jednotlivé předměty tak skládají obraz práce, která měla své postupy, dovednosti i podobu předávanou z generace na generaci.
Lišovské nábytkářství nebylo pouze záležitostí několika dílen. Podle regionálního turistického zdroje zde v době první republiky působilo kolem 120 specializovaných nábytkářských firem. Jde o údaj uváděný tímto zdrojem, nikoli o přesně doloženou statistiku v samotné expozici. I s touto opatrností ale dobře naznačuje, jak významnou součástí místního života a pověsti města výroba nábytku byla.
Právě řemeslné předměty pomáhají představit si Lišov jako místo, kde se vyrábělo, plánovalo a obchodovalo. Muzeum tak není jen přehlídkou starého nářadí. Ukazuje, jak se jedna specializace mohla otisknout do charakteru celého města.
Blatský kroj jako zpráva o slavnostních chvílích
Druhou výraznou linií expozice jsou blaťácké kroje a další národopisné předměty. Ženské kroje zdobí typická blatská výšivka a jejich podoba připomíná, že oděv měl vedle praktické funkce také společenský význam. Nosil se například do kostela nebo na pouť, tedy při příležitostech, kdy se lidé setkávali a kdy na vzhledu záleželo.
Kroj proto není jen dekorativní památkou na minulost. Je dokladem místních zvyklostí a slavnostního života, který se v regionu utvářel. Výšivka, střih i samotné určení oděvu pomáhají vnímat, jak se každodenní svět lišil od chvílí, které měly zvláštní význam. Muzeum tím zasazuje Lišov do širšího kulturního prostředí Blat, aniž by opomíjelo jeho vlastní řemeslný příběh.
Část národopisných předmětů shromáždil a muzeu věnoval lišovský rodák František Miroslav Čapek, jehož jméno instituce nese. Sbírka tak uchovává nejen věci spojené s regionem, ale také stopu člověka, který se zasloužil o jejich soustředění a zachování.
Muzeum v někdejším špitálu
Expozice sídlí v pravém křídle Schwarzenberského špitálu. Ten nechal Jan Adolf Schwarzenberg založit roku 1676. Budova tak přidává návštěvě další historickou vrstvu: místo, které dnes slouží také kulturním a vzdělávacím účelům, bylo původně spojeno se sociální péčí. Muzeum zde vedle řemesel a krojů představuje také předměty každodenního života, a vytváří tak pohled na minulost z více stran.
V roce 2026 Lišov připomíná 350 let od založení špitálu. Případné výroční programy či doprovodné výstavy se mohou měnit, proto je vhodné ověřit si aktuální informace před návštěvou. V objektu působí také Galerie Jana Rafaela Schustera a konají se zde výstavy i kulturní programy.
Malé muzeum s dvojím příběhem
Muzeum Františka Miroslava Čapka je zajímavé právě tím, že nesází na jediný obraz Lišova. Nářadí a výrobní plány vyprávějí o práci a prosperujícím odvětví, kroje a další předměty zase o tradicích a společenském životě. Dohromady ukazují město, jehož minulost vznikala v dílnách i při slavnostních příležitostech.
Muzeum najdete na adrese třída 5. května 129 v Lišově. Aktuální otevírací dobu a dostupnost expozic je dobré ověřit přímo u muzea, protože zveřejněné starší údaje nemusí odpovídat současnému provozu.