Kořeny Matějské pouti sahají mnohem dál než k dnešním kolotočům, autodromům a adrenalinovým atrakcím. První doložená zmínka pochází z roku 1595, kdy papež Klement VIII. na žádost pražského probošta Jiřího Breitenberka udělil poutníkům mířícím ke kostelu svatého Matěje plnomocné odpustky. Tehdy šlo především o církevní slavnost, nikoli o lunapark, jaký známe dnes.
Za svatým Matějem na Hanspaulku
Původním cílem poutníků byl kostel svatého Matěje v dnešních Dejvicích, na Hanspaulce. Stojí na místě, kde archeologové nalezli stopy osídlení z doby bronzové i slovanského období. Samotná stavba má přitom složitější historii: dnešní pozdně barokní kostel vznikl v roce 1771, protože původní středověký svatostánek už nedokázal pojmout množství věřících.
Za návštěvu zde stojí rokokový hlavní oltář, obraz svatého Matěje z roku 1699, rokoková kazatelna nebo mramorová kropenka z roku 1658. Kostel zůstává živým místem bohoslužeb, a kdo chce poznat původní význam pouti, může si jeho návštěvu spojit s výpravou z Výstaviště do Dejvic. Tradičně uváděné založení kostela už v roce 971 je však třeba brát jako pověst; první historická zpráva o něm pochází až z roku 1403.
Od perníku ke kolotočům
Poutní slavnost se původně konala v neděli po 24. únoru v okolí kostela. S rostoucí návštěvností se k náboženskému programu přidávaly jarmareční stánky. Prodával se perník, svíčky a řemeslné výrobky, později přibyly střelnice, artisté, kouzelníci, zvěřince i cirkusy.
Zábavní část se postupně rozšiřovala podél cesty směrem k dnešnímu Vítěznému náměstí. Proměna Dejvic ale pouti nakonec vzala prostor. Rozvíjela se zástavba a po výstavbě vysokých škol už okolí Kulaťáku nevyhovovalo velkému množství stánků a atrakcí. Matějská pouť se tak stala příkladem toho, jak městský růst dokáže změnit podobu staleté tradice.
Výstaviště jako nový domov
Na začátku 60. let se pouť začala přesouvat po různých pražských lokalitách. Obvykle se uvádí, že se na holešovickém Výstavišti natrvalo usadila v roce 1963, některé materiály Výstaviště ovšem uvádějí rok 1964. Jisté je, že právě zde získala prostor, který umožnil rozvoj do podoby velkého sezonního lunaparku.
Výstaviště samo přitom nabízí vlastní historický příběh. Vzniklo při Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, která se konala od 15. května do 18. října a přilákala přibližně 2,5 milionu návštěvníků. Dominantní Průmyslový palác byl otevřen už 15. března téhož roku podle návrhu Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Areál vznikl vyčleněním části Královské obory, dnešní Stromovky.
V letech 1953 až 1990 neslo místo název Park kultury a oddechu Julia Fučíka, známý pod zkratkou PKOJF. Po návratu názvu Výstaviště se z něj stal prostor, kde se vedle výstav a kulturních akcí pravidelně potkává historie s hlučnou, barevnou a pomíjivou atmosférou pouti.
Cyklon, klasika i moderní adrenalin
Dnešní Matějská pouť zabírá téměř celý areál – od horního vstupu u tramvajové zastávky přes okolí Mořského světa až po jeho spodní část. Nabídka se podle jednotlivých ročníků mění, obvykle však zahrnuje desítky až více než stovku atrakcí. Vedle tradičních střelnic, řetízkových kolotočů, autodromů a strašidelných domů se objevují také moderní adrenalinové jízdy.
Výraznou součástí novější historie byla ocelová horská dráha Cyklon. Na Výstavišti vozila návštěvníky více než čtyři desetiletí a po generální opravě se v roce 2025 na pouť vrátila. Právě podobné atrakce ukazují, proč má Matějská pouť silný nostalgický rozměr: starší návštěvníci se vracejí ke strojům svého dětství, zatímco mladší objevují jejich atmosféru poprvé.
Co vidět v okolí
Výlet na pouť nemusí skončit posledním kolotočem. V areálu lze navštívit například Lapidárium Národního muzea, Maroldovo panoráma bitvy u Lipan, Křižíkovu fontánu nebo akvárium Mořský svět. V těsném sousedství čeká Stromovka a Planetárium Praha.
Matějská pouť se dnes koná především od února do dubna. Mimo její hlavní sezonu může Výstaviště nabídnout menší „Zábavné městečko“ s vybranými atrakcemi. Ať už návštěvník přijde za adrenalinem, vzpomínkami nebo historií, na jednom místě tu uvidí proměnu pouti od slavnosti s odpustky až po jednu z nejznámějších pražských zábavních tradic.