Stačí projít Nerudovou ulicí a člověk ho nemůže přehlédnout. Morzinský palác patří k nejvýraznějším stavbám pražské Malé Strany a jeho průčelí nabízí působivou ukázku vrcholného baroka. Největší pozornost přitahuje balkon, který nesou dvě mohutné sochy Maurů. Nejde přitom o náhodně zvolené postavy – odkazují k erbovní symbolice rodu Morzinů, pro který palác vznikl.
Čtyři starší domy v jednom paláci
Palác stojí v dolní části Nerudovy ulice, na trase historické Královské cesty mezi Malostranským náměstím a Pražským hradem. Jeho adresa je Nerudova 256/5. Dnešní podoba ale nevznikla na prázdném místě. Stavitelé museli spojit čtyři měšťanské domy středověkého původu, které byly v minulosti renesančně upravovány. Nejpozději roku 1668 už všechny patřily Morzinům a šlechtický rod později získal také přilehlou zahradu.
Rozhodující přestavba se uskutečnila v letech 1713 až 1714 za Václava Humberta hraběte z Morzinu. Právě tehdy palác získal reprezentativní barokní podobu. Autorství se tradičně připisuje Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi, odborné popisy však bývají opatrnější a uvádějí, že Santini byl stavitelem pravděpodobně. Jisté je, že výsledkem je mimořádně promyšlená architektura, která se musela vypořádat se svažitým terénem i nepravidelnou uliční čárou.
Průčelí jako barokní divadlo
Santiniho tradičně připisované řešení působí navenek přísně a vyváženě. Uliční fasádu člení hlavní dvoupatrové křídlo, jehož střed zvýrazňuje rizalit. Boční části zakončuje atika se sochami světadílů, takže se na průčelí spojuje architektura s rozsáhlým sochařským programem.
Jeho autorem byl Ferdinand Maxmilián Brokof. Kromě dvojice Maurů vytvořil také alegorie Dne a Noci a další plastiky na atice. Sochy nejsou jen ozdobou paláce. Pomáhají vyjádřit společenské postavení stavebníka a podtrhují reprezentativní charakter šlechtického sídla. Balkon s Maury navíc patří k detailům, které si návštěvník zapamatuje i při krátké procházce kolem domu.
Palác v souvislostech Malé Strany
Morzinský palác není solitérem. V Nerudově ulici tvoří architektonický protějšek Thunovského, respektive Thun-Hohenštejnského paláce. Obě stavby patří k dominantám této části Malé Strany a připomínají dobu, kdy se ulice proměňovala v reprezentativní šlechtickou komunikaci vedoucí k Pražskému hradu.
Za hlavním uličním křídlem se rozkládá palácový komplex s dalšími křídly, dvory a navazující zahradou. Členění, které z ulice není celé vidět, ukazuje, že nešlo pouze o okázalou fasádu, ale o promyšlené sídlo s vlastním vnitřním uspořádáním. Dnes je objekt majetkem Rumunské republiky a slouží jako rumunské velvyslanectví. Na fasádě se nachází také pamětní deska věnovaná rumunskému národnímu hrdinovi Michalu Chrabrému.
Obnovená fasáda a návštěva z ulice
V srpnu 2025 byla dokončena restaurátorská obnova uliční fasády a sochařské výzdoby. U barokního paláce má taková péče zvláštní význam: očištění a oprava architektury znovu zvýrazní nejen členění fasády, ale i jemnější práci na plastikách, které jsou vystaveny povětrnosti.
Morzinský palác si nejlépe prohlédnete přímo z Nerudovy ulice. Zaměřte se na balkon s Maury, střední rizalit a sochy na atice. Protože v budově funguje velvyslanectví, nelze automaticky počítat s volným vstupem do interiérů, dvorů nebo zahrady. Případné prohlídky je proto vhodné předem ověřit u ambasády či v aktuálních turistických informačních zdrojích. I bez vstupu dovnitř však palác dobře zapadá do procházky po Královské cestě, při níž lze během krátkého úseku poznat několik nejvýznamnějších barokních památek Prahy.