Řeka, která je pořád v pohybu
Mumlava se do žulového koryta nezařezává jen na jednom místě. Podél jejího toku se střídají skalní plotny, balvany, peřeje i vodopády a řeka postupně utváří celé údolí. Právě její proměnlivost je hlavním tématem naučné stezky Živá mrtvá Mumlava, která vede Mumlavským dolem z Harrachova směrem ke Krakonošově snídani.
Název stezky připomíná, že Mumlava působí v krajině aktivně, ale její práce zanechává také dlouhodobé stopy. Voda přetváří koryto a její vliv se promítá i do vzniku tundrového prostředí. Na trase se tak člověk nedívá pouze na řeku jako na hezkou kulisu, ale může si všímat toho, jak se voda a horská krajina navzájem ovlivňují.
Čertova oka v žulovém korytě
Jedním z nejzajímavějších jevů, které stezka přibližuje, jsou takzvané obří hrnce, známé také jako Čertova oka. Vznikají v místech, kde proudící voda rozvíří kamínky a další materiál, který postupně obrušuje skálu. Výsledkem jsou prohlubně v žulovém korytě, jejichž tvar dobře ukazuje, že i zdánlivě neúnavný pohyb vody dokáže kámen měnit.
Naučná trasa měří podle Správy KRNAP 4,7 kilometru a má šest zastavení. Vede od harrachovského rozcestí podél Mumlavy k rozcestí Krakonošova snídaně. Správa KRNAP ji popisuje jako vhodnou i pro kočárky; podmínky na cestě se ale mohou lišit podle počasí. Krakonošova snídaně je zároveň místem, kde se spojují Velká a Malá Mumlava. Odtud řeka pokračuje směrem k Jizeře.
Vodopád, který mění tvář s průtokem
Nejznámějším cílem v údolí je Mumlavský vodopád, ležící přibližně kilometr nad Harrachovem. Voda tu překonává žulové stupně a v závislosti na počasí se mění její síla i vzhled vodopádu. Správa KRNAP uvádí výšku 9,9 metru a šířku zhruba devět až deset metrů. Průměrný průtok se pohybuje okolo 750 litrů za sekundu, nejde však o stálou hodnotu.
Označení nejvodnatější vodopád v Česku souvisí právě s množstvím vody, které jím v průměru protéká. Výrazný bývá zejména při jarním zvýšeném průtoku, v zimě se na něm mohou tvořit ledové útvary. Zastavení u vodopádu proto může v různých obdobích nabídnout odlišný zážitek. Přímo u něj stojí Mumlavská bouda, která připomíná zdejší historii lesnictví i turistiky.
Od Harrachova na delší výlet
Mumlavský důl je dobře dostupný z Harrachova a samotný vodopád představuje přirozený cíl kratší procházky. Kdo chce pokračovat dál, může se vydat po naučné stezce až ke Krakonošově snídani a zařadit ji do delší túry směrem k Vosecké boudě. Je dobré počítat s tím, že možnosti občerstvení mimo začátek a konec delší trasy jsou omezené.
U Mumlavské boudy se cesta na chvíli setkává s příběhem z konce 19. století. Hrabě Jan Harrach ji nechal zřídit roku 1879 pro exkurzi České lesnické jednoty. Po požáru v roce 1909 byla obnovena. Dnes je připomínkou toho, že údolí lákalo návštěvníky už dávno před vznikem naučné stezky. Ta nabízí důvod zpomalit: místo pouhého míření k vodopádu sledovat také balvany, tvar koryta a sílu řeky, která si Mumlavským dolem stále hledá cestu.