Na okraji lesa pod Červeným kopcem leží společně 376 vojáků, kteří se do Jevíčka dostali jako nemocní či ranění a už se odtud nevrátili. Zemřeli v tamní vojenské polní nemocnici v letech 1813–1814. Dnešní pomník připomíná nejen napoleonské války, ale také jejich méně známou stránku: péči o vojáky daleko od bojiště.
Vojenská nemocnice v zázemí
Jevíčská hlavní polní nemocnice č. 39 patřila do zdravotního systému rakouské armády. Nešlo nutně o jedinou nemocniční budovu. Podobná zařízení fungovala jako soubor pracovišť a jejich zázemí mohly tvořit také pobočky v okolí. Jevíčské nemocniční centrum sídlilo v budovách panského dvora poblíž zámku.
Po bitvě u Lipska, která se odehrála v říjnu 1813, potřebovala armáda rozsáhlou péči o nemocné a raněné. Jevíčko se stalo jedním z míst, kam byli vojáci převáženi. Rozsah provozu dokládá údaj k 2. prosinci 1813: v nemocnici se tehdy léčilo 1 028 mužů. Fungovala až do konce dubna následujícího roku.
Společné pohřebiště čtyř národností
Ti, kteří v nemocnici zemřeli, byli pohřbeni na místě dnešního památníku. Mezi 376 vojáky bylo 215 Rakušanů, 133 Francouzů, 20 Prusů a osm Rusů. Na jednom místě tak spočinuli muži z armád, které stály na různých stranách válečných střetů. Jejich osudy spojila nemoc a smrt, nikoli společná uniforma.
Hroby původně označoval dřevěný kříž. Dnešní pomník je výraznější připomínkou, ale podstata místa zůstává pietní: nejde o oslavu vítězství, nýbrž o paměť na lidi, kteří zemřeli během válečných tažení mimo samotné bojiště. Vojenské nemocnice byly součástí válečné infrastruktury stejně jako zásobování či přesuny vojsk, jejich příběhy však často zůstávají stranou pozornosti.
Pomník z místního kamene
Podnět k vybudování památníku dal zemský soudní rada Leopold Klíma. Základní kámen byl položen 18. října 1909 a slavnostní odhalení se konalo 16. května 1910. Událost přilákala přibližně osm tisíc lidí, což svědčí o významu, který místní pietnímu místu přikládali.
Pomník měří šest metrů a tvoří jej obelisk s litinovou deskou a železnou plastikou dvouhlavého orla. Na jeho levé straně je vytesán letopočet 1887; městský dokument uvádí, že kámen pocházel z blízkého lesa. Zdroje se rozcházejí v přesném určení materiálu, proto je bezpečnější mluvit o kamenném obelisku než o konkrétním druhu horniny. V roce 2000 prošel pomník renovací.
Lesní místo k zastavení
Památník stojí za městem na okraji lesíku u polní cesty směrem k sanatoriu, v katastrálním území Jevíčko-předměstí. Nemá běžnou poštovní adresu a jde především o klidné pietní místo, ne o upravený areál s návštěvnickým zázemím. Podrobnosti o současném stavu cesty ani její sjízdnosti nejsou ověřeny, proto se vyplatí počítat s přístupem po lesní či polní cestě.
Při návštěvě Jevíčka nabízí pomník možnost nahlédnout na napoleonské války z jiné perspektivy. Za daty o armádách a bitvách tu stojí konkrétní lidské osudy i práce zdravotníků, kteří se snažili pomáhat v podmínkách rozsáhlého konfliktu. Čísla vytesaná či zaznamenaná v historii místa připomínají, že válka pokračovala i dlouho poté, co utichly zbraně na bojišti.