Největším lákadlem Moravského kartografického centra ve Velkých Opatovicích je plastická mapa historických zemí Moravy a Slezska. Na ploše přibližně 110 metrů čtverečních zobrazuje krajinu v podobě, jakou měla ve druhé polovině 19. století. Návštěvník tu neprohlíží mapu jen z papíru, ale doslova se dívá na reliéfní model rozsáhlého území.
Obří mapa složená ze 79 dílů
Mapa má měřítko 1 : 25 000 a po sestavení měří zhruba 18 krát 12 metrů. Skládá se ze 79 částí a vznikla původně pro vojenské účely. Vychází z výsledků druhého, především však třetího rakouského vojenského mapování, které patřilo k zásadním zeměměřickým projektům své doby.
Její historie je neméně zajímavá jako samotné provedení. Po vystavení na brněnském výstavišti za první republiky sloužila armádě. Později se dostala do Moravského zemského archivu a řadu let zůstávala uložená v depozitáři na zámku v Kunštátě. Ve Velkých Opatovicích získala prostor, kde ji lze vnímat jako technický dokument i jako působivý obraz dávné krajiny.
Co se změnilo za 150 let
Význam mapy v roce 2026 posiluje možnost porovnat ji s novou mapou Moravy a Slezska zachycující současný stav. Vedle sebe tak stojí dvě podoby stejného území, mezi nimiž leží přibližně 150 let proměn. Z reliéfu a mapových značek lze sledovat, jak se měnily obce, lesy, vodní toky i dopravní síť.
Historická mapa samozřejmě nezná dnešní dálnice, přehrady, letiště ani elektrárny. Při srovnání se současností se ukazuje také napřimování některých řek, změny rozsahu lesů nebo růst sídel. Expozice tak není jen pohledem do minulosti. Nabízí i názornou lekci o tom, jak člověk během několika generací přetvořil krajinu.
Od teodolitu k hotové mapě
Centrum nesleduje pouze dějiny map jako výsledných děl. Věnuje se také geodézii, fotogrammetrii a kartografické polygrafii – tedy oborům a postupům, bez nichž by přesné mapování nebylo možné. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické měřické přístroje a představit si práci, která předcházela vzniku mapy.
Součástí expozice je sbírka zapůjčená z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava. Podle údajů města čítá 398 položek, mezi nimi 108 typů teodolitů, 15 tachymetrů a tachografometrů, 52 nivelačních přístrojů a 11 historických počítacích strojů. Zastoupeny jsou výrobky domácích i zahraničních firem, například Josefa a Jana Fričových, Meopty, Zeiss Jena, Wild Heerbrugg nebo Kern Aarau.
Od nejstarších map po současnou krajinu
Expozice zasazuje velký model do širšího vývoje kartografického zobrazování Čech, Moravy a Slezska. K vidění jsou reprodukce významných děl, například Pavlovské mapy na mamutím klu, Klaudyánovy mapy Čech z roku 1518 nebo Fabriciovy mapy Moravy z roku 1569. Nechybějí ani rukopisné mapy, současná kartografická díla a modely krajiny.
Právě spojení historických map, měřických pomůcek a moderních modelů dává návštěvě logickou posloupnost: od prvních pokusů zachytit prostor přes přesné měření až po dnešní obraz krajiny. Centrum tak může zaujmout nejen milovníky techniky a historie, ale i každého, koho zajímá, proč krajina vypadá právě tak, jak ji známe.
Zámecké křídlo s novým využitím
Moravské kartografické centrum sídlí v jižním křídle velkoopatovického zámku. To v roce 1973 vyhořelo a později prošlo rekonstrukcí a dostavbou podle projektu architekta Zdeňka Fránka. Centrum bylo slavnostně otevřeno 26. října 2007. Moderní architektura zde vytváří výrazný protiklad k historickému areálu a zároveň poskytuje dostatek prostoru pro rozměrný hlavní exponát.
Expozice vznikla spoluprací města Velké Opatovice a Národního zemědělského muzea za podpory Moravského zemského archivu a Národního technického muzea. Najdete ji na adrese Zámek 14. Vstupenka podle aktuálních informací zahrnuje také Památník města; ceny i otevírací dobu je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit podle sezony a programu. Mimo běžnou provozní dobu je nutné se předem objednat, stejně jako u větších skupin.