Za hlavním oltářem kostela sv. Jiří ve Velkých Opatovicích se rozprostírá souboj, který svou velikostí proměňuje celé kněžiště. Svatý Jiří na rozměrném reliéfu zápasí s drakem a jeho příběh se tu neodehrává v drobném oltářním obraze, ale na ploše přibližně čtyři krát čtyři metry. Dílo vytvořil sochař Karel Otáhal přímo pro tento prostor, jako doplněk hlavního oltáře.
Reliéf, který vyplňuje prostor
Na plastice zaujme nejen ústřední postava světce a drak, ale i množství detailů. Jen dračí tělo pokrývá podle městského zpravodaje 1 191 šupin. Výjev se tak při bližším pohledu proměňuje v soubor drobných tvarů, které podtrhují měřítko celé práce. Reliéf není samostatnou sochou ani oltářní architekturou: je to rozsáhlé figurální dílo zasazené za oltář, kde navazuje na starší vybavení kostela.
Otáhal začal na plastice pracovat 25. října 1951. Do Vánoc vznikla podstatná část díla, ale některé prvky – mimo jiné dračí šupiny a ocas i skála – byly dokončeny až v roce 1952. Když se v roce 2026 připomínalo 75 let od zahájení tvorby, připomněla se tím také dlouhá vazba umělce na Velké Opatovice. Ve městě trávil prázdniny a po dobu 29 let pro něj bylo druhým domovem.
Dar, na kterém se podíleli místní
Vznik reliéfu nebyl jen prací jednoho sochaře. Železnou konstrukci a první vrstvu štuky připravil olomoucký štukatér Rudolf Doležal. Otáhal při hledání podob postav využil jako modely místní obyvatele. Ti pomáhali také s lešením a přinášením materiálu. Na monumentálním díle tak zůstala stopa spolupráce mezi umělcem, odborným řemeslníkem a lidmi z města.
Otáhal reliéf nabídl farnosti i veřejnosti zdarma. Vnímal jej jako svůj největší životní a umělecký počin a spojoval jej se svými padesátinami i se 160. výročím postavení kostela. V lednu 2026 se v kostele konala mše za sochaře. Výročí tak nebylo jen připomínkou rozměrné plastiky, ale také vztahu, který se mezi Otáhalem a městem během let vytvořil.
Kostel s mnohem starší historií
Dnešní kostel stojí na vyvýšenině v Horensku, jednom z historických jader Velkých Opatovic. Jeho dějiny sahají hlouběji než současná pozdně barokní stavba: první písemná zmínka o kostele pochází z roku 1392 a zmínka o jeho patronátu je známa už z roku 1377. Starší kostel prošel na konci 17. století barokní přestavbou, později však byl zbořen.
Současný jednolodní kostel s věží v západním průčelí vznikal v letech 1790–1791 podle návrhu jevíčského stavitele Jana Josefa Jelínka. Výsledná podoba návrhu mohla být ještě upravena podle gubernia, patrně podle architekta Josefa Deweze. Oltář pochází z roku 1791; jeho svatostánek, konzoly i zdivo z umělého mramoru zhotovil brněnský mistr František Kösler. V jediném interiéru se tak potkává barokní vybavení s výrazným dílem z poloviny 20. století.
Jak návštěvu naplánovat
Kostel je aktivním farním místem a obvyklá nedělní mše se koná v 8 hodin. Pořad bohoslužeb se může měnit, proto je dobré si aktuální čas před cestou ověřit. Možnost prohlídky interiéru mimo bohoslužby není spolehlivě stanovena; zájemci by si ji měli předem domluvit s farností.
Pro návštěvníka, který poznává Velké Opatovice, je kostel zajímavý právě spojením dvou měřítek: staleté historie místa a konkrétního příběhu moderního uměleckého díla. Reliéf sv. Jiří není pouhou ozdobou oltáře. Připomíná také, jak se do podoby veřejného prostoru mohou otisknout osobní vztah umělce k městu i pomoc jeho obyvatel.