V kapli svaté Viktorie se skrývaly fresky ze 17. století, ale jejich odhalení mělo nečekanou příčinu: povodeň. Když se po záplavách v roce 1997 odstraňovaly vlhké omítky, objevily se malby Domenica Gaginy z roku 1681. Dnes patří k pozoruhodným detailům kostela svatého Františka Xaverského, který už po staletí tvoří výraznou dominantu Masarykova náměstí v Uherském Hradišti.
Jezuité proměnili část náměstí
Kostel není osamocenou památkou. Je součástí jezuitského areálu, který zahrnuje také bývalou kolej a sousední budovu někdejšího gymnázia. Ta vznikla v letech 1724 až 1729 a dnes je známá jako Reduta; její divadelní a koncertní sál připomíná, že se zdejší soubor staveb pojil nejen s náboženským, ale i vzdělávacím a kulturním životem města.
Jezuité přišli do Uherského Hradiště po třicetileté válce. Jejich kolej budovali v letech 1654 až 1662 a v první polovině 18. století areál dále upravovali. Samotný kostel začali stavět až roku 1670 podle projektu Dominika Orsina Orsiniho. Základní kámen položili 10. dubna a na stavbě se podílel Jan Jarolím Canevallo.
Chrám, který se utvářel po desetiletí
K bohoslužbám byl kostel zpřístupněn už v roce 1677, ještě před dokončením. Po požáru byl konsekrován 30. června 1682 a stavební práce pokračovaly do roku 1685; hlavní etapa se obvykle vymezuje lety 1670 až 1686. Dnešní podobu průčelí a věží získal až při přestavbě v letech 1754 až 1755. Při pohledu na chrám je tak možné číst několik různých období jeho vývoje, nikoli jediný okamžik vzniku.
Po zrušení jezuitského řádu se změnilo i jeho postavení ve městě. Když byl roku 1785 zbořen kostel svatého Jiří, převzal chrám svatého Františka Xaverského funkci farního kostela. Před hlavním oltářem se nachází hrobka Kateřiny Zoubkové ze Zdětína, která patřila k zakladatelkám koleje.
Malby, sochy a iluze
Interiér je jednolodní, po stranách jej doplňují kaple a nad nimi otevřené loggie. Hlavní oltářní obraz svatého Františka Xaverského namaloval Jan Jiří Heinsch. Výzdobu rozšiřují obrazy Ignáce Raaba a sochy Ondřeje Schweigla. V presbytáři zaujme také iluzivní malovaná architektura Tadeáše Suppera, která vytváří dojem prostoru přesahujícího skutečné stěny.
Objevené fresky v kapli svaté Viktorie doplňují tento soubor o další vrstvu. Po odkrytí byly restaurovány, takže návštěvník může vnímat nejen pozdější podobu kostela, ale také výzdobu spojenou s jeho ranou historií. Příběh maleb zároveň ukazuje, že poznávání památky nemusí končit u toho, co je vidět na první pohled: někdy se nové svědectví objeví při řešení docela praktického problému, jakým bylo vysoušení po povodni.
Návštěva na Masarykově náměstí
Kostel je evidován jako nemovitá kulturní památka a díky poloze na Masarykově náměstí jej lze snadno spojit s procházkou historickým centrem. V sezoně od května do září bývá přístupný k prohlídkám, zapojil se také do projektu Otevřené brány, který zpřístupňuje sakrální památky s průvodci. Režim se může měnit a během bohoslužeb, koncertů či dalších akcí se prohlídky nekonají, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální možnosti.
Největší hodnotou tohoto místa je propojení několika příběhů v jednom městském prostoru: jezuitské vzdělávací činnosti, proměn chrámu i umělecké výzdoby, kterou doplnily nečekaně nalezené fresky. Kostel svatého Františka Xaverského tak není jen výraznou barokní kulisou náměstí, ale také svědectvím o tom, jak se Uherské Hradiště po staletí proměňovalo.