Na jižním okraji Rokycan se potkávají dvě podoby krajiny, které na první pohled nemusí jít dohromady: rozsáhlý výběh velkých kopytníků a mokřadní území cenné pro obojživelníky. Bývalé vojenské cvičiště je dnes evropsky významnou lokalitou Natura 2000. Jeho příběh ukazuje, že i území s minulostí spojenou s armádou může mít mimořádnou přírodní hodnotu.
Krajina, která potřebuje zůstat otevřená
Lokalita s oficiálním názvem Rokycany – vojenské cvičiště má přibližně 66 hektarů. Do soustavy Natura 2000 byla zařazena v roce 2005. Tvoří ji mimo jiné vlhké louky, periodické louže a tůně. Právě proměnlivá směs otevřených ploch a mokřadních stanovišť je důležitá pro řadu zdejších druhů.
Bez péče se ale krajina mění. Některé její části postupně zarůstají křovinami a stromy, a otevřené plochy tak ubývají. Jedním ze způsobů, jak tento vývoj mírnit, je pastva velkých kopytníků. Exmoorští koně zde působí od podzimu 2019, zubři se přidali v lednu 2020. Jejich přítomnost není jen zajímavostí pro návštěvníky: pomáhá udržovat charakter krajiny, který prospívá i dalším obyvatelům území.
Proč je důležitá kuňka žlutobřichá
Hlavním předmětem ochrany je kuňka žlutobřichá, drobný obojživelník, jehož výskyt je spojený s mělkými vodními plochami. Agentura ochrany přírody a krajiny řadí lokalitu k nejbohatším oblastem pro obojživelníky ve východní části Plzeňského kraje. V některých letech tu zaznamenala výrazně početný výskyt kuňky, její množství se však může mezi jednotlivými sezonami měnit.
Kuňka není jediným důvodem, proč je území cenné. Žijí zde také skokan štíhlý, ropucha obecná a čolek obecný. Na lokalitu navazuje Rakovský potok, který tvoří její západní hranici a v němž se vyskytuje významná populace raka kamenáče. Z rostlin tu byly zaznamenány například kosatec sibiřský, upolín nejvyšší, prstnatec májový nebo vemeník dvoulistý. Mezi pozorované ptáky patří ťuhýk obecný.
Výběh jako součást přírodního zážitku
Koně a zubři mohou být tím, co člověka do Rokycan přivede, ale místní příroda není jen kulisou pro pozorování velkých zvířat. Pastva tu zapadá do širší péče o otevřenou krajinu a její mokřadní stanoviště. Při návštěvě se proto vyplatí všímat si i drobnějších detailů: mělkých tůní, vlhkých luk nebo života podél potoka.
Turistické informace o Rokycansku zmiňují lávku mezi částmi výběhu, která slouží také jako vyhlídkové místo. Zvířata však nemusí být pokaždé vidět a jejich aktuální počet se může měnit. Ani pozorování obojživelníků není jisté: jejich výskyt a aktivita závisejí na podmínkách i roční době. Lokalita tak může nabídnout víc než snadno předvídatelnou atrakci — příležitost vnímat, jak se přírodní území proměňuje.
Na návštěvě ohleduplně
Bývalé cvičiště leží na jižním okraji Rokycan, přesnou adresu ani oficiální parkoviště se však nepodařilo spolehlivě potvrdit. Před cestou je proto vhodné ověřit si aktuální možnosti přístupu a případná omezení u provozovatele nebo na místě. Návštěvníci by měli respektovat oplocení, nevstupovat do uzavřených částí a zvířata nedokrmovat.
Rokycanské cvičiště je zajímavým cílem právě díky souhře různých příběhů: někdejšího vojenského území, evropsky chráněné přírody a pastvy velkých kopytníků. Je to místo na procházku, při níž se vyplatí zpomalit — protože nejvýznamnější zdejší obyvatelé mohou být mnohem menší než koně a zubři.