Na vrcholku nad Nesvačilkou se mezi poli objevuje stavba, která nepůsobí jako běžná drobná sakrální památka. Kaple Panny Marie Bolestné je současnou novostavbou, přesto se přirozeně obrací k tradici, místní krajině i poutnímu významu místa. Z dálky připomíná orientační bod v otevřené zemědělské krajině, uvnitř pak návštěvníka překvapí promyšlenou prací s materiálem, světlem a symboly.
Autorem kaple je architekt Jan Říčný z ateliéru RCNKSK. Návrh vznikal dvanáct let – architekt se mu začal věnovat už během studií. Realizaci umožnilo financování z darů a také ochota místních řemeslníků i dalších spolupracovníků podílet se na stavbě tradičními postupy. Kaple byla dokončena a zkolaudována v květnu 2024, 8. května ji vysvětil brněnský biskup Pavel Konzbul.
Maják v otevřené krajině
Stavba stojí na návrší nad obcí, kde její výrazná silueta dobře vyniká. Architektonický koncept ji chápe jako určitý duchovní maják – bod, k němuž lze v krajině směřovat pohledem i cestou. Kaple navazuje na zdejší poutní tradici spojenou se starší kapličkou Panny Marie Bolestné. Nesvačilka vlastní kostel nemá, a nová stavba tak získala nejen duchovní, ale také důležitou orientační roli.
Přístup ke kapli vede od Nesvačilky jabloňovou alejí. Počítá se také s pěším příchodem po záhumenní cestě od Moutnic, čímž vzniká poutní trasa z obce, pod jejíž farnost Nesvačilka spadá. Kaple je zasazena do prostoru křížové cesty a navazující krajinářské úpravy mají místo postupně propojit s okolními cestami a výsadbou. Rozsah některých prvků se však může v čase měnit.
Sedm trámů a světlo jako symbol
Půdorys kaple má vejčitý tvar, který zvenčí působí téměř kruhově. Také interiér je uspořádán centrálně: lavice obíhají kolem kněžiště a vybízejí ke společnému vnímání prostoru. Nejvýraznějším prvkem je sedm mohutných, ručně tesaných trámů. Každý z nich měří přibližně patnáct metrů a všechny stoupají od kamenné spodní části stavby vzhůru ke kruhovému otvoru ve stropě.
Trámy odkazují k sedmi bolestem Panny Marie. Jejich směr zároveň vytváří symbolickou cestu od země k nebi. Drobná okna rozptýlená v dřevěném plášti připomínají Mariiny slzy a dovnitř vpouštějí jemné denní světlo. V průběhu dne se světlo proměňuje a na dřevěné konstrukci vytváří pohyblivou hru stínů. Výsledkem není okázalý interiér, ale soustředěné místo, kde architektura pracuje s tichem a postupným odhalováním detailů.
Dřevo, kámen a dusaná hlína
Kaple spojuje materiály, které mají výrazný vztah k přírodě a řemeslu. Spodní část tvoří sokl z lomového kamene, podlaha i oltářní mensa jsou z dusané a broušené hlíny. Dřevěná konstrukce využívá modřín, jedli, smrk, dub, jasan a břízu. Na stavbě se uplatnila také ocel, měď a střešní krytina z EPDM.
Nosnou lamelovou konstrukci tvoří přibližně tisíc dřevěných prvků. Přestože byly opracovány pomocí CNC frézy, jejich spojování probíhalo tradičně na čepy a klíny. Podle autorů nebylo použito lepené průmyslově zpracované dřevo, ale rostlé dřevo. Právě v tomto spojení moderního obrábění s ručním a historicky inspirovaným postupem spočívá jedna z nejzajímavějších vlastností stavby.
Technické řešení přitom nezůstává u tradičních materiálů. Na střeše jsou fotovoltaické panely, interiér je řízeně větrán a hliněná podlaha má teplovodní podlahové topení. Kaple tak není „přírodní“ stavbou v jednoduchém smyslu slova, ale promyšlenou kombinací řemesla, současné technologie a citlivého zasazení do krajiny.
Ocenění i místo k zastavení
Výjimečnost kaple ocenila odborná veřejnost. V říjnu 2025 získala hlavní cenu Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu 2025, známou také jako Velká modrá kostka. V soutěži byla současně zařazena mezi novostavby. Ocenění potvrdilo, že i malá stavba mimo velká města může výrazně promluvit do současné české architektury.
Kaple je zajímavým cílem pro výlet za architekturou i krajinou. Zvenčí ji lze spojit s procházkou jabloňovou alejí a okolím Nesvačilky, případně s příchodem od Moutnic. Interiér je přístupný podle aktuální otevírací doby nebo po předchozí domluvě; časy se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou u farnosti či na oficiálním webu kaple. Pravidelná mše za farníky a poutníky se podle dostupných informací koná v neděli dopoledne.