Začátek v roce 1828
Roudnická knihovnická tradice začíná rokem 1828. Kaplan Josef Hochman tehdy pořídil lidovou knihovnu s pěti sty svazky. V době, kdy knihy nebyly samozřejmou součástí každé domácnosti, šlo o významný krok k tomu, aby se četba a vzdělávání dostaly k širšímu okruhu lidí. K šíření české literatury v Roudnici přispíval později také Jan Náhlovský.
Knihovna se postupně rozvíjela v prostředí místních spolků. Roku 1872 vznikla z Občanské besedy Jednota Říp a její knihovní fond se v následujících desetiletích rozrůstal. V roce 1897 čítal přibližně tři tisíce svazků. Mezi dárce, kteří jeho růst podpořili, patřili například Ervín Špindler, Jan Neruda a Emil Holub. Knihy tak spojovaly místní kulturní život s osobnostmi, jejichž jména přesahovala hranice města.
Dar, který se stal základem městské knihovny
Důležitý obrat přinesl rok 1908, kdy vznikl vzdělávací sbor a jeho součástí se stala veřejná čítárna. Starosta Ervín Špindler daroval svou osobní knihovnu o třech tisících svazcích. Právě tento fond se později stal základem obecní veřejné knihovny, která nese jeho jméno.
Rozdíl mezi jejím založením a zahájením činnosti dobře ukazuje, jak se veřejná služba utvářela postupně. Městská knihovna byla založena v roce 1920 po přijetí zákona o veřejných knihovnách obecních. Pod názvem Špindlerova veřejná knihovna začala působit o rok později. Na konci roku 1922 měla 4 416 svazků a 305 registrovaných čtenářů. Z někdejších spolkových aktivit se tak stávala instituce určená obyvatelům města.
Jedna adresa, mnoho proměn
Od 6. října 1947 sídlí knihovna na Karlově náměstí 19, v budově bývalé záložny. Dům leží v městské památkové zóně a jeho původ se klade pravděpodobně do 19. století; přesnější dataci je proto namístě uvádět s určitou opatrností. Knihovna se tu postupně rozšiřovala: v roce 1948 přibyla studovna s čítárnou a o rok později půjčovna pro děti a mládež.
V roce 1988 prošel objekt další rekonstrukcí, která navázala na přístavbu ve dvorní části. Před stavebními pracemi knihovna i její fond dočasně fungovaly v náhradních prostorách městského úřadu. Obnovené prostory byly slavnostně otevřeny 26. října téhož roku. Historie domu tak není jen příběhem architektury, ale také opakovaného přizpůsobování prostoru potřebám čtenářů.
Moderní zázemí v historickém domě
Rozsáhlá modernizace z roku 2022 přinesla úpravy fasád, oken a dveří, novou elektroinstalaci, podlahy i lepší sociální zázemí. Důležitou změnou bylo také zpřístupnění dalších částí budovy: přibyla vstupní rampa a výtahová plošina, která vede k dětskému oddělení a sálu v patře. V oddělení pro dospělé vznikl čtenářský „obýváček“, tedy pohodlnější místo k pobytu než samotná výpůjční přepážka.
Projekt a nové vybavení stály dohromady přes devět milionů korun, přičemž významnou část nákladů pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Knihovna je od 1. října 2019 organizační složkou města Roudnice nad Labem.
Více než půjčovna knih
Dnešní knihovna nabízí oddělení pro dospělé, dětské oddělení i sál. Vedle výpůjček pořádá kulturní a vzdělávací programy, například výstavy, besedy, koncerty a přednášky. Její aktuální web představuje fond s více než čtyřiceti tisíci knih a také nabídku e-knih; k dispozici je rovněž online katalog. Konkrétní program se průběžně mění, proto je vhodné ověřit si jej před návštěvou.
Knihovna Ervína Špindlera na Karlově náměstí je tak zajímavým zastavením pro každého, kdo chce poznat Roudnici nejen skrze její památky, ale i každodenní kulturní život. Její příběh ukazuje, jak se z darované soukromé sbírky a spolkového čtenářství může stát veřejné místo, které si uchovává minulost a zároveň slouží současným čtenářům.