Ve Šternberském paláci se při jediné prohlídce potkají italští malíři s nizozemskými a vlámskými mistry, ale také díla středoevropských, francouzských či španělských umělců. Národní galerie Praha zve v sobotu 12. prosince 2026 na hodinové setkání s expozicí Staří mistři II. Lektorka Jitka Handlová představí evropskou renesanční a barokní malbu a její proměny v průběhu několika století.
Tři žánry napříč staletími
Prohlídka se zaměří na portrét, zátiší a krajinomalbu. Právě srovnání děl z různých období a prostředí umožňuje sledovat, jak se měnilo zachycení člověka, věcí i krajiny. Návštěvníci se podívají na italské a nizozemské umění vedle sebe a mohou si všímat, jak rozmanité podoby mělo evropské malířství od 15. do 18. století.
Rozsah expozice přitom sahá dál než k těmto dvěma tradicím. Zastoupena je italská malba 14. a 15. století, nizozemské, vlámské a holandské umění i díla německých, rakouských, francouzských, španělských a dalších středoevropských autorů. Mezi známá jména patří Peter Paul Rubens, Anthony van Dyck, Frans Hals nebo Francisco José Goya. Prohlídka tak může být příležitostí vnímat jednotlivé obrazy nejen samostatně, ale i v širším evropském kontextu.
Italské počátky i výjimečný oltář
Výraznou část sbírek tvoří takzvaní italští primitivové, tedy malíři raných období italského umění. Kolekce zahrnuje díla spojená se Sienou, Florencií, Benátkami a Padovou. Národní galerie uvádí, že jde o nejpočetnější soubor italských primitivů dochovaný mimo Itálii. Je to pozoruhodná příležitost setkat se v Praze s tvorbou, která pomáhá představit různorodost uměleckých center Apeninského poloostrova.
K pozoruhodným exponátům patří také oltář s Ukřižováním od Hanse Raphona. Podle Národní galerie jde o jediný v úplnosti zachovaný retábl s Pašijemi Krista ve veřejných sbírkách v Česku. I takový detail ukazuje, že expozice není jen přehlídkou slavných jmen, ale také místem pro objevování děl s mimořádným postavením v domácích sbírkách.
Dvě expozice, dva paláce
Staří mistři II navazují na expozici Staří mistři I v protějším Schwarzenberském paláci. Společně představují sbírky starého umění v odlišných souvislostech a dávají prostor širšímu pohledu na evropskou malbu. Návštěva Šternberského paláce může být samostatným kulturním zastavením, ale také částí delší procházky po Hradčanech a okolních galerijních expozicích.
Samotná budova je důležitou součástí zážitku. Šternberský palác vznikal v letech 1699 až 1708 a jeho návrh se připisuje Giovannimu Battistovi Alliprandimu. Národní galerie v něm uchovává mistrovská díla od roku 1947. Ještě předtím zde v letech 1811 až 1871 sídlila Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní galerie. Návštěvník tak vstupuje nejen do expozice, ale i do prostoru spojeného s dějinami pražského sběratelství a veřejného umění.
Praktické informace
Prohlídka se koná v sobotu 12. prosince 2026 od 13.00 do 14.00. Sraz je v přízemním vestibulu Šternberského paláce na Hradčanském náměstí 15 v Praze 1. Vstupenky nabízí Národní galerie prostřednictvím GoOut; ceny a dostupnost se mohou před termínem změnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace před návštěvou. K paláci se lze dostat metrem A nebo tramvají číslo 22.