V srpnu 1813 projížděl Jablonným v Podještědí Napoleon Bonaparte na cestě k bitvě u Lipska. Zastavil se v loveckém zámečku Pachtů z Rájova, na jehož pobyt dnes upozorňuje pamětní deska. Místní historický přehled uvádí 19. srpen a připouští, že císař v budově údajně také přenocoval. Zastávka je součástí historie místa, přenocování však nelze vydávat za jistotu.
Od lesního obydlí k poštovní stanici
Zámeček nechal ve druhé čtvrtině 18. století postavit tehdejší majitel Jablonného hrabě Jan Jáchym Pachta z Rájova. Původně stál u lesa a sloužil jako obydlí hraběcího nadlesního. Jeho příběh se ale brzy spojil s cestováním a dopravou: 17. července 1737 zde byla zřízena stanice jízdní pošty.
Jablonné se od roku 1751 uvádělo jako poštovní stanice na trase Praha–Žitava–Zhořelec. Pošta nesloužila jen k přepravě zásilek, ale také cestujícím. Z loveckého zázemí na okraji lesa se tak stal důležitý bod na cestě přes sever Čech. Před železnicí byly poštovní stanice součástí každodenního fungování dálkových cest: zajišťovaly služby, které dnes spojujeme s dopravními uzly.
Mezi poštmistry, kteří v Jablonném působili, patřili Jan Christoph Koch, František Ferdinand Feuereisen a jeho syn Václav. Posledním poštmistrem byl podle místního historického přehledu František Clar. Poštovní úřad se v roce 1897 přestěhoval do jiné budovy, čímž jedna z nejvýraznějších kapitol zámečku skončila.
Napoleon i císař Josef II.
Napoleon nebyl jediným panovníkem, který se zde zastavil. Zámeček navštívil také císař Josef II.; místní přehled datuje jeho pobyt na 17. až 18. září 1779. Krajský zdroj zmiňuje jeho zastávku při inspekční cestě. Podobné návštěvy připomínají, že Jablonné leželo na trase, kterou využívali nejen místní obyvatelé a poštovní vozy, ale i významní cestující.
Napoleonova epizoda přitahuje pozornost především díky souvislosti s tažením roku 1813 a bitvou u Lipska. Pamětní deska na zámečku ji pomáhá zasadit do konkrétního místa. Při vyprávění je ale dobré rozlišovat mezi doloženou zastávkou a tvrzením, že tu císař strávil noc: to se v místním přehledu objevuje pouze jako údajné.
Barokní dům s dalším životem
Budova je patrový zděný dům s mansardovou střechou. Její průčelí člení středový rizalit a balkon, po stranách jsou dvě brány. K zámečku přiléhá barokní tordovaný sloup se sochou Boha Otce. Právě tyto detaily stojí za pozornost při pohledu zvenčí; přesné datování a zasvěcení sloupu se v popisech liší.
Po odchodu pošty objekt nepřestal sloužit městu. V různých obdobích v něm sídlila okresní hospodářská instituce, četnická stanice i mateřská škola. V současnosti se zde podle krajského přehledu konají příležitostné výstavy, koncerty a setkání městských spolků. Zámeček tak není jen připomínkou dávného cestování, ale také budovou, která se v průběhu času přizpůsobovala potřebám Jablonného.
Co si při návštěvě všimnout
Lovecký zámeček najdete v ulici Zdislavy z Lemberka, severovýchodně od náměstí Míru. Zvenčí lze pozorovat jeho mansardovou střechu, boční brány, balkon i přilehlý sloup a připomenout si, jak se někdejší obydlí nadlesního proměnilo v poštovní stanici na trase k Žitavě. Veřejný prohlídkový režim není potvrzen; pokud chcete nahlédnout dovnitř, ověřte si u města, zda se právě koná akce nebo je objekt přístupný.