Na Šumavě se historie často neukazuje v podobě zachovalých domů, ale v nenápadných stopách v krajině. Okruh z Prášil kolem jezera Laka a zaniklé Hůrky vede místy, kde připomínky někdejšího osídlení střídají horský les, mokřady a otevřenější partie. Výchozím bodem je pomník zmizelým obcím v Prášilech – výmluvná předehra k cestě krajinou, kterou výrazně proměnilo vysídlení i vojenský prostor.
Okruh, který je třeba plánovat podle podmínek
Popisovaná trasa vede z Prášil přes Gsenget a Zlatý stoleček k jezeru Laka, pokračuje přes Hůrku a Vysoké Lávky, míjí Formberg a vrací se do Prášil. Správa Národního parku Šumava uvádí tento okruh jako náročnou pěší trasu dlouhou 18 kilometrů s převýšením 470 metrů. Pěší itinerář počítá přibližně s pěti hodinami a čtyřiceti minutami.
Označení „běžkařská trasa“ je proto potřeba brát s rezervou. Z dostupných informací nelze potvrdit, že celý okruh bývá upravován rolbou nebo že je za každých zimních podmínek bezpečně sjízdný na běžkách. Správa parku rozlišuje upravované lyžařské trasy a zimní pěší cesty, na nichž rolba nejezdí; celý okruh přes Laku a Formberg mezi uváděnými zimními pěšími trasami z Prášil není. Před odjezdem si ověřte aktuální stav cest, sněhové podmínky i případné uzavírky.
Laka: malé jezero s plovoucími ostrůvky
Jezero Laka patří k nejvýraznějším zastávkám výletu. Správa parku ho označuje za nejmenší, nejmělčí a nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho hladinu zpestřují plovoucí rašelinné ostrůvky a jezero postupně zarůstá. Právě spojení ledovcového původu a rašelinných ostrůvků mu dává odlišný charakter než jiným známým šumavským jezerům.
Ještě před Laku leží Zlatý stoleček. S místem se pojí vyprávění o pašerácích, kteří si zde měli předávat zboží. Jde o tradovanou pověst, nikoli o jistě doloženou událost. Připomíná ale, že pohraniční krajina měla vedle sklářů, dřevařů a obyvatel osad také své neoficiální cesty a příběhy.
Hůrka, která vyrostla kolem sklářské hutě
Hůrka nebyla jen malou osadou v lesích. Její vznik souvisel se sklářstvím: sklář Jan Jiří Hafenbrädl založil osadu po koupi části lesa v roce 1732. V místních sklárnách se později vyrábělo mimo jiné zrcadlové sklo. Kostel svatého Vincence nechal v roce 1789 postavit Hafenbräldův syn Ignác.
V padesátých letech 20. století Hůrku zničil vznik vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, včetně kostela. Dnes tu návštěvníka zastaví především obnovená kaple rodiny Abelů, základy kostela a zvon smíření. Dochovaným prvkem kulturní krajiny je také Hůrecká alej: tvoří ji 116 dřevin, konkrétně 80 javorů klenů, 35 lip srdčitých a jeden javor mléč. V zimě může být její podoba jiná než v létě, ale i bez listí pomáhá číst někdejší uspořádání místa.
Krajina s pamětí
Cesta mezi Hůrkou, Vysokými Lávkami a Formbergem vrací pozornost od jednotlivých památek k širšímu příběhu krajiny. Osady, které zde zanikly, už často připomínají jen terénní stopy a pomník v Prášilech. Jejich nepřítomnost je na výletě stejně podstatná jako to, co se dochovalo.
Úsek Gsenget–jezero Laka bývá každoročně uzavírán od 15. března do 15. července kvůli hnízdění tetřeva hlušce. Stav přístupnosti i případné opravy cest se mohou měnit, proto před cestou zkontrolujte aktuální informace Správy NP Šumava. Na celý okruh se vyplatí vyrazit jen s dostatkem času a vybavením odpovídajícím počasí; pro běžkování si předem ověřte, zda jsou vybrané úseky skutečně sjízdné. Prášily nabízejí možnost občerstvení před cestou nebo po návratu, v samotném okruhu však počítejte především s přírodou a stopami minulosti.