Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Šumava.
Ve vimperské sklárně J&P se návštěvníci nedívají na sklo jen za výlohou. Mohou sledovat ruční výrobu, vyslechnout si komentář k práci v huti a po domluvě si pod dohledem mistra zkusit vyfouknout vlastní výrobek. Rodinná dílna navíc navazuje na sklářskou tradici Šumavy.
Socha Karla Klostermanna v Javorníku připomíná spisovatele, který se rád vracel do zdejších lesů a obdivoval šumavské výhledy. Její vlastní cesta přitom nebyla krátká: po letech na soukromém pozemku se v roce 2011 přesunula do středu osady, na křižovatku turistických tras.
Pod východním svahem Pancíře stála osada, jejíž sklo putovalo ve 40. a 50. letech 19. století až do Benátek a Milána. Dnes Nový Brunst připomínají jen skromné stopy v krajině a Sklářská naučná stezka, která návštěvníkům pomáhá číst zdejší průmyslovou minulost.
Na okraji šumavských lesů u Pohorska stojí zámeček, který v sobě spojuje loveckou minulost, romantickou novogotiku i literární vzpomínku. Karel Klostermann jej zachytil ve svých Prázdninách na Šumavě; dnes je soukromým ubytovacím zařízením a jeho interiér nemusí být volně přístupný.
Zalesněný Svatobor je výraznou kulisou Sušice a cílem, který nabízí víc než pohled na šumavské vrcholy. Cestou na kamennou rozhlednu potkáte připomínku staré turistické tradice a nahoře se dozvíte, jak se jeden zdejší kámen dostal mezi základní kameny Národního divadla.
Jižně od Churáňova se v nadmořské výšce přes 1 100 metrů ukrývá rašeliniště, které připomíná někdejší těžbu i křehkost horské přírody. Malý Polec je dnes přírodní rezervací a cílem pěších tras ze Zadova i přes Zlatou Studnu.
Údolí Studené Vltavy nabízí víc než jednu zastávku na mapě. Ze Stožce můžete vyrazit ke kapli nad pramenem, poznávat les na Puštíkově stezce nebo pokračovat vlakem do Nového Údolí. Výlet se dá poskládat pěšky, na kole i bez auta – jen je dobré předem ověřit přístupnost tras.
V únoru 1850 se u Stožce střetli bavorští pytláci s lesníky a finanční stráží. Událost, které se někdy říká největší pytlácká bitva v Evropě, připomíná drsný život na šumavském pohraničí i dobu, kdy se hranice ztrácela v lesích.
Na svahu nad Klamovkou stojí vedle sebe příběhy, které by snad rozdílnější být nemohly. Meziválečná vilová kolonie Šumava ukazuje promyšlené bydlení první republiky, zatímco nedaleká Buďánka připomíná skromnou osadu lidí spojených s vinicemi a lomem – i její dramatický zápas o zachování.
Běžkařský výlet z Hojsovy Stráže stoupá přes lesy na hřeben Můstku, odkud se za dobré viditelnosti otevírá pohled k Brčálníku, Ostrému a Špičáku. Okruh měří 12,7 kilometru a cestou připomíná také historii zdejšího osídlení. Než vyrazíte na lyžích, ověřte si ale sněhové podmínky i úpravu stop.
Na svazích Můstku se někdejší šumavská osada Suché Studánky proměnila v otevřenou krajinu s několika nenápadnými stopami minulosti. Nejvýraznější z nich je kaplička Panny Marie, někdejší hospodářské zázemí připomínají zbytky statku a hamru. Výlet sem lze spojit s cestou do Městišťské rokle.
Příběhy turistických chat a chalup mezi Ostrým a Roklanem představí v Plzni autor Václav Vetýšek. Křest jeho knihy doplní projekce historických i současných fotografií a uskuteční se v Semlerově rezidenci, pozoruhodném bytovém interiéru na Klatovské třídě.