Na Pražském hradě se potkávají dvě různá měřítka: někdejší panovnická sbírka, která v roce 1612 zahrnovala přibližně tři tisíce uměleckých děl, a dnešní expozice čítající více než sto obrazů. Obrazárna tak není jen přehlídkou evropského malířství. Je také příběhem toho, jak se umělecká kolekce může měnit spolu s mocí, válkami a proměnami samotného hradu.
Sbírka, která začala za Rudolfa II.
Kořeny Obrazárny sahají na přelom 16. a 17. století. Od roku 1583 se pro císaře Rudolfa II. pořizovaly obrazy a sochy napříč Evropou a další díla vznikala na objednávku. Na pražském dvoře se tak shromažďovala kolekce, která odrážela panovníkovy zájmy i snahu soustředit významná umělecká díla na jednom místě.
Údaj o přibližně třech tisících položek v roce 1612 se týká celé sbírky uměleckých děl, nikoli samotných obrazů. Přesto napovídá, jak rozsáhlé bylo Rudolfovo sběratelství. Pražský hrad označuje Obrazárnu za nejstarší kontinuálně existující sbírku obrazů v českých zemích, její dnešní podoba však není prostým pokračováním původní galerie.
Válka změnila podobu kolekce
Třicetiletá válka přinesla sbírce zásadní ztráty. Část obrazů byla odvezena do Vídně a podstatná část rudolfinské kolekce se stala kořistí švédských vojsk. Z původní galerie se v dnešním hradním souboru zachovalo jen několik kusů. Návštěvník proto neprochází nedotčenou císařskou sbírkou, ale výběrem z kolekce, jejíž jednotlivé části se v průběhu staletí rozcházely a znovu doplňovaly.
Hradní sbírky později měnily využití i složení. Ve 30. letech 20. století byly například nakupovány obrazy českého baroka, mimo jiné z takzvaného Masarykova fondu. Dnešní nabídka tak spojuje různé vrstvy sběratelské historie: panovnické akvizice, ztráty způsobené válečnými událostmi i pozdější doplňování.
Více než sto obrazů z tisíců
Současná stálá expozice představuje přes sto děl z hradního souboru, který čítá kolem čtyř tisíc obrazů. Zastoupeni jsou mimo jiné Tizian, Hans von Aachen a Rubens. Výběr přibližuje evropské malířství od renesance po baroko a umožňuje vnímat, jak rozdílné umělecké osobnosti se v hradní kolekci potkávají.
Rozdíl mezi rozsahem celé sbírky a počtem vystavených obrazů je důležitý: Obrazárna ukazuje pouze její část, nikoli úplný katalog hradního majetku. Právě tato selekce dává návštěvě konkrétní rámec. Místo snahy obsáhnout všechno nabízí soustředěný pohled na vybraná díla a současně vybízí k otázce, co všechno se za čtyři staletí v původní kolekci změnilo.
Galerie v někdejších konírnách
Dnešní Obrazárna vznikla v letech 1964–1965 v přestavěných původních konírnách pod Španělským sálem. Prostory prošly další zásadní technickou rekonstrukcí v letech 1995–1998. Současnou koncepci expozice připravila historička umění Eliška Fučíková. Celek byl představen také v Maastrichtu a v roce 2001 získal mezinárodní ocenění.
Obrazárnu najdete na II. nádvoří Pražského hradu, vstup je přímo z nádvoří. Návštěvu lze spojit s prohlídkou dalších hradních míst, ale galerie stojí za samostatnou zastávku právě díky propojení uměleckého výběru s dějinami sbírky. Provoz bývá sezonní a podmínky vstupu se mohou měnit, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace Pražského hradu.